číslo 1

vyšlo 27. 12. 2005

Nalaďte si

OSUDY

Od pondělí 2. ledna ČRo 3 - Vltava, vždy v 11.30

Z pamětí Jana Jeníka z Bratřic

Jana Jeníka z Bratřic známe z Jiráskova F. L. Věka, ale i jako sběratele lidových písní, které zaznamenával v autentické, necenzurované podobě (byl prvním českým sběratelem, který se soustavněji zajímal o lidové písně a který je zaznamenával tak, jak je slyšel zpívat). Jan Jeník rytíř z Bratřic se narodil 6. 1. 1756 v Radvanově ve vladycké rodině - v lednu 2006 tedy uplyne od jeho narození celých 250 let! V osmi letech se vypravil s otcem do Prahy na studie, stal se chovancem jezuitského Svatováclavského semináře na Starém městě pražském. Chodil do gymnázia, na filozofii a byl na právech. Nedostudoval, roku 1773 či 1774 se dal náhle na vojnu. Bojoval proti Turkům i proti Francouzům, poznal Balkán, západ Německa, Francii, Belgii, Holandsko, byl několikrát raněn (1796 těžce u Limburka). Roku 1790 se stal nadporučíkem a o pět let později setníkem neboli hejtmanem. Začala se v něm rozvíjet sběratelská a kronikářská záliba. Plodem jeho sběratelské vášně je 24 svazků rukopisných (a jeden svazek vojenských) pamětí. Vlastenecký důstojník se v nich projevuje jako pozorný a osobitý svědek soudobých událostí.

Poutavé a vtipné vzpomínky na studium v jezuitském semináři, jimiž náš pořad začíná, napsal Jeník až na samém sklonku života, v roce 1843, tedy už ve věku 87 let. Jeníkův Deník zachycuje den za dnem všechno, co se mladému důstojníkovi zdálo pamětihodné. Vznikal už v letech 1778-1799, v době jeho vojákování. Ve 20. letech 19. století si Jeník své poznámky přepsal a přidal k nim nespočet dokumentů.

Jeníkovy paměti vyplňují v české literatuře značnou mezeru. Opravují životopis svého autora a ukazují názorně jeho duchovní růst z ustrašeného odchovance protireformačního školství přes poněkud domýšlivého mladého důstojníka až ke zralému, světa znalému muži, jenž se dobrovolně vrací ze světa vojen doprostřed knih, do Prahy, mezi svůj probouzející se národ.

Svědectví o taženích proti Turkům, o operacích za prusko-rakouského napětí a za válek francouzských je pro nás zcela ojedinělé. V těchto bitvách bojovali vynikající čeští vojáci, vzpomeňme jen Jana z Klenového nebo Františka Josefa hraběte Kinského. Svědectví o bitvách, v nichž se rozhodovalo o osudu celých zemí, o pochodech, obdivovaných dodnes vojenskými historiky, napsal však pouze Jan Jeník z Bratřic. Jako pozoruhodný historický pramen dokládají Jeníkovy paměti duchovní růst svého autora, jeho sbližování s některými idejemi evropského osvícenství i národní uvědomování a podávají také autentický obraz převratné doby, tehdejšího vojenského života a historických událostí, jichž byl svědkem. Jan Jeník rytíř z Bratřic zemřel 26. 8. 1845 v Praze. Desetidílnou četbu na pokračování z knihy Z mých pamětí připravila Barbora Bukovinská. V režii Ivana Chrze účinkuje Rudolf Pellar.

(tur)