číslo 3

vyšlo 9. 1. 2006

Dívejte se

Při natáčení málokdy vládne pohoda

Pondělí 16. ledna, ČT 2, 21.30

V nyní nachystaném francouzském snímku Irma Vep se v centru pozornosti ocitá dávný hit stříbrného plátna, při němž se našim prapradědečkům a praprababičkám tajil dech - mnohadílný seriál Louise Feuillada Les vampyres (i když bývá překládán jako Upíři, u nás se tehdy - rok po skončení první světové války - uváděl pod méně šokujícím názvem Reportérovo dobrodružství). Přední znalec filmového dávnověku Zdeněk Štábla jej pro nás, kteří jej nikdy neviděli (a asi nikdy neuvidí) popsal následovně: "Ve jménu dobra v něm redaktor časopisu Mondial pronásledoval tajemnou bandu zločinců, jejichž zločiny se střídaly s neméně obratnými akcemi konkurenční bandy. Soupeřící šéfové obou band se navzájem zlikvidovali pro krásné oči osudové Irmy a ta nakonec opuštěna padla pod ranami těžce zkoušené ctnosti."

Ovšem režisér Oliver Assayas nehodlal evokovat vznik této dávné senzace, byl přitahován smyšlenkou, k čemu by mohlo vést rozhodnutí vytvořit novou verzi Irminých osudů. Assayas, jenž má na svém kontě více svérázných výpovědí (nedávno uváděný Demonlover se ponořil do ponurého světa obchodujícího s animací), odkazuje nejen k reálně existujícímu titulu, ale i vyhlédnutá představitelka hlavní role, hongkongská hvězda akčních historek Maggie Cheungová, zde vystupuje sama za sebe - jako asijská herečka, která netuší proč byla vybrána, nechápe svou postavu vystupující v přiléhavém černém kostýmu a vybavenou kočičí obratností. Je zmatena tím, co po ní režisér chce, o dávném Feuilladově opusu nikdy neslyšela a navíc před ní vyvstává jazyková bariéra.

Rozruch při natáčení náročného projektu ovšem vyvolává hlavně sám zestárlý, vyžile vyhlížející režisér Vidal, kterého hraje Jean-Pierre Léaud, kdysi protagonista Trufautových snímků. Nervní muž, jenž podvědomě cítí, že dávný věhlas již nikdy neoživí, se ocitá na pokraji zhroucení, neschopen vysvětlit štábu ani hercům, co po nich požaduje. Natáčení se prodlužuje, dosud hotový materiál vypadá nepoužitelně a vše nasvědčuje, že ambiciozní akce skončí velkým krachem.

Assayas líčí rostoucí vření mezi jednotlivými aktéry, malicherné hádky i neodůvodněná očekávání, velkolepým záměrům schází um i vůle, aby byly naplněny - třeba úmyslu zachovat naivitu a prostoduchost, které dávné příběhy prostupovaly. Irma Vepová svrhává svatozář výjimečnosti a tajemnosti, které filmařinu obklopují. Zpodobňuje ji jako náročné řemeslo s nejistým výsledkem, jako okázalé otevírání Pandořiny skříňky, z níž vylétnou běsy, jimž se sotvakdo ubrání.

JAN JAROŠ