číslo 3

vyšlo 9. 1. 2006

Jak to vidí

Rudolf Křesťan, fejetonista

V POŘADU PSÁNO KURZÍVOU

Z autorova cyklu fejetonů na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava

Pokus o inventuru

Kolik nití do desíti?
Deset.
Kolik věží do stověžaté Prahy?
Sto?
Jen je zkuste přepočítat!

Autorství stověžatého vyjádření bývá přisuzováno spisovateli Josefu Hornmayerovi. Pochybuji ovšem, že ve své době - počátkem 19. století - jednotlivé věže skutečně sumarizoval. Umělci bývají lidé rozevlátí. Smysl pro exaktnost není jejich nejsilnější stránkou.

Jinak je tomu u matematiků. Bernardo Bolzano chtěl záhy po Hornmayerovi prověřit počet pražských věží a dobral se čísla 103. Ve zmíněné době bylo tedy možné skutečně hovořit o stověžatém městě.

Postupem času už ne.

Praha se rozrostla v milionovou metropoli. Její součástí se staly mnohé bývalé okolní samostatné obce. Ty přinesly hlavnímu městu věnem také nejednu věž. Další věže byly za různým účelem postaveny. Kdo by chtěl ještě v současnosti tvrdit, že v Praze je sto věží, riskoval by, že upadne v podezření, že mu straší ve věži.

V přítomnosti je jich už v okruhu pouhých tří kilometrů od proslulé Jindřišské věže celkem sto dvacet. Tak to bylo zaznamenáno při poměrně nedávné letecké obhlídce. Pokud se týče celé Prahy, současný počet věží byl při inspekci shůry odhadnut na celou tisícovku.

Aniž bych chtěl zpochybňovat zmíněné výsledky, domnívám se, že do značné míry záleží na tom, co je při sčítání pokládáno za věž, a co ne. Mají být do součtu zahrnuty i pražské vodárenské věže? Co věž na stalinském hotelu Internacionál? Co rozhledna na Petříně? A skokanská věž v podolském bazénu?

Obecná definice věže jako takové je dost vágní. Cituji: "Věž je vysoká úzká stavba, a to buď samostatná, nebo jako součást nižší budovy, případně hradeb."

Z toho vyplývá, že zdaleka nejde jen o věže kostelní. Kdo ví, zda milovníci staré Prahy akceptují jako věž i tu žižkovskou televizní, byť má označení "věž" přímo ve svém názvu. Buď jak buď, na sklonku minulého století se stala svými 216 metry nejen nejvyšší pražskou věží, nýbrž nejvytáhlejší i v rámci celé České republiky.

Deset let jsem pracoval v redakci televizního časopisu v blízkosti zmíněné telekomunikační věže, ale ani jednou jsem se na ni nevypravil. Co nebylo, může být. Ovšemže se na ni nevydám cestou miminek sochaře Davida Černého, který je nechal lézt po plášti věže. Vyjedu vnitřním výtahem a budu doufat v jasné počasí. Za dobré viditelnosti lze z vrcholu věže údajně dohlédnout až do Ústí nad Labem. Nebo do Liberce či Jihlavy. Případně do Hradce Králové a určitě i do některého z dalších Hradců - jich je u nás požehnaně.

Až se nechám na žižkovskou věž vytáhnout výtahem, pokusím se zkontrolovat, zda ta města jsou vskutku vidět. Je mi totiž divné, že ani z Ústí nad Labem, ani z Liberce, ani z Jihlavy jsem nikdy zmíněnou pražskou věž nespatřil. A to bych měl! Tedy u vědomí pravidla, které nám na vojně vštěpoval do hlavy náš nadporučík Kolařík. Pravidlo znělo: "Když Franta může vidět Tondu, tak Tonda může vidět Frantu, to platí v míru i v nemíru, protože je to prostě tak!"

Kromě označení "stověžatá" patří k Praze i další tituly jako "zlatá", "srdce Evropy", případně "matka měst". Pro Goetha byla Praha "drahokamem". Francouzský básník Breton stejně jako italský bohemista Ripellino ji vnímal jako "město magické".

Filozof a matematik Bernardo Bolzano zůstal raději u již zmíněného věcného zjištění, že pro něj to v jeho době bylo město 103 věží. Kdo ví, zda jeho touha po exaktnosti nebyla později vzorem pro Ivana Bohuše, jednoho ze znalců Vysokých Tater. Ten se rozhodl ověřit okřídlený výrok slovenského folkloristy a spisovatele Pavla Dobšinského, že Tatry mají 999 vrcholů. Výsledkem Bohušova pátrání bylo zjištění, že ve Vysokých Tatry je v úhrnu 881 vrcholových útvarů.

Pro zjištění přesného počtu současných pražských věží by zřejmě bylo zapotřebí udělat podobnou důkladnou inventuru terminologickému rozčlenění. Vrchy Vysokých Tater mají povahu pevnou a neměnnou, kdežto v Praze stověžaté - nebo chcete-li X-věžaté - tomu tak není. Tu a tam nějaká věž zmizí, jinde naopak vznikne.

Právě tato proměnlivost a terminologická nejasnost mají za následek, že každý z nás odhaduje počet pražských věží dosti odlišně. Potvrzují to i výsledky pozoruhodné ankety, kterou jsem na toto téma našel na jedné z internetových stránek. Otázka té ankety zní: Kolik odhadujete věží v současné Praze?

Odpovědi stojí za pozornost.

Že věží je 100 až 500, odhaduje 17 procent odpovídajících.
Že je jich až 1000, k tomu se kloní 15 procent respondentů.
Pro počet 1000 až 1500 věží je 25 procent odpovídajících.
Ke kvantu 1500 až 2000 věží se kloní 17 procent respondentů.

Podle 26 procent odpovídajících přesahuje počet pražských věží dokonce množství 2000! To už je opravdu značný počet věží; kdo ví, zda tito respondenti do nich nezahrnuli taky panelové věžáky.

Domnívám se, že v současné době by ani Bernard Bolzano nebyl schopen dobrat se konečného počtu pražských věží - počínajíc těmi od Matyáše z Arrasu, Petra Parléře, Matěje Rejska a Dienzhoferů až po věže nové a nejnovější. Je možné, že slovutný Bolzano, pražský rodák a autor dodnes uznávaného teoretického spisu s názvem "Paradoxy nekonečna" by prozíravě zahrnul otázku nynějšího přesného množství pražských věží také do kategorie nekonečna.

Ale ani to by samozřejmě nebránilo tomu, aby milý a takříkaje vyzkoušený výraz "Praha stověžatá" zůstal i nadále symbolickým vyjádřením, ačkoliv ve skutečnosti je to lež jako věž.

Ale proč ne.

Kéž bychom si nalhávali jen v počtu pražských věží!