číslo 4

vyšlo 16. 1. 2006

Nalaďte si

OSUDY

Od pondělí 23. ledna, ČRo 3 - Vltava, ve všední dny vždy od 11.30

V plesových střevíčkách sibiřským sněhem

Rodiče Sandry Kalniete se poznali v sibiřském vyhnanství; zde - v Toguru, malé obci v Tomské oblasti - se v roce 1952 narodila i jejich jediná dcera, autorka knihy, z níž budeme číst na pokračování v cyklu Osudy. Domů do Lotyšska se po mnohaletých útrapách Aivars a Ligita Kalnieteovi s malou dcerkou vrátili v roce 1957, v době relativního uvolnění politických poměrů v SSSR za Chruščova. V osudu autorčiny rodiny - jejích rodičů, sourozenců a prarodičů z obou stran - se zrcadlí tragický osud pobaltských národů v průběhu 20. století. Od svého vzniku po první světové válce, opakovaně drcena v souboji dvou totalitních velmocí - nacistického Německa a bolševického Ruska - vedla Lotyšská republika podobně jako Estonsko a Litva zoufalý boj o přežití. Nechybělo mnoho, aby se na konci 20. století Lotyši stali ve své vlastní zemi menšinou. Trojí okupace země (sovětská, německá a znovu sovětská), likvidace - ve šťastnějším případě emigrace - intelektuální elity, dvě vlny násilných deportací desetitisíců rodin na Sibiř, do podmínek, které dokázali přežít jen ti nejsilnější - to vše není v knize S. Kalniete odtažitým historickým rámcem, ale konkrétní prožitou realitou členů její vlastní rodiny. Jejich pohnuté osudy rekonstruuje autorka z vlastních vzpomínek, vyprávění, korespondence a deníků rodičů a prarodičů a svědomitě dokládá bádáním v archivech a v dostupných historických, diplomatických a politických pramenech. Míra osobního zaujetí (jež nikde, dokonce ani v pasážích týkajících se autorčiny matky nesklouznou k lítostivé sentimentalitě) a objektivního historického pozadí je vyvážena s obdivuhodnou přesností. "Plesové střevíčky" Sandry Kalniete čestně obstojí i ve srovnání s tím nejlepším, co literatura k danému tématu dosud přinesla - se Solženicynovým Souostrovím Gulag.

Na závěr stručně o autorce. V roce 1981 absolvovala Výtvarnou akademii v Rize. Spoluzakládala Lidovou frontu Lotyšska, stala se její místopředsedkyní (o svém působení v této straně, která se zasadila o obnovení lotyšské nezávislosti v roce 1991, napsala v roce 2000 knihu). Od devadesátých let působí Sandra Kalniete v lotyšských diplomatických službách; nejprve jako velvyslankyně, v letech 2002 - 2004 byla ministryní zahraničí a v roce 2004 se stala první lotyšskou europoslankyní.

DAGMAR ORAVOVÁ