NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE RADIOSERVISU
Martin Válek sólově i v kvartetu
Talentovaný houslista mladší generace Martin Válek je úspěšným
sólovým i komorním hráčem; koncertuje s domácími i zahraničními orchestry v
Česku i ve světě a je zakladatelem a prvním houslistou smyčcového kvarteta
Epoque Quartet. Obě své muzikantské tváře představuje také na dvou
nových CD: se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu interpretuje houslové
koncerty Antonína Dvořáka a Samuela Barbera (vyd. ArcoDiva+Radioservis) a se
souborem Epoque Quartet hraje smyčcové kvartety Claude Debussyho a Maurice
Ravela (vyd. Radioservis).
Proslulý
Dvořákův Koncert pro housle a orchestr op. 53 (z roku 1880) se vyznačuje
náročným, moderním postavením sólisty ve vztahu k orchestru; je to krásná a
často hraná skladba s duchovním rozměrem, plná dvořákovsky vřelé jímavosti a
citu i ryze české melodičnosti. Sólový part nabízí pro interpreta skvělé
možnosti i prubířská úskalí. Válek se jej zhostil bravurně, s vnímavým
přístupem k skladatelovým nárokům. Zajímavý dramaturgický protipól k
Dvořákovi tvoří Houslový koncert Samuela Barbera z roku 1939.
Jeho dokončení provázelo poněkud komplikované přijetí a následný "hudební
soud": objednavatel prohlásil, že třetí věta je nehratelná a žádal o vrácení
honoráře; poté, co tuto větu dokázal zahrát student Curtisova hudebního
institutu, však spor skončil "nerozhodně" - skladatel si mohl ponechat
polovinu honoráře. Finále se však skutečně od prvních částí skladby,
vyznačujících se romantickou emocionalitou, značně odlišuje. Atakuje
posluchače ostrými kontrasty a prudkým spádem, houslista Válek si však s
nimi stejně jako s lyrickými pasážemi prvních dvou vět poradil.
Nové CD
Epoque Quartetu přináší dvě impresionistické skladby francouzských
komponistů. Podnětem k Smyčcovému kvartetu g moll Claude
Debussyho bylo seznámení s partiturou Musorgského Borise Godunova. Z této
inspirace však vznikla (roku 1893) novátorsky koncipovaná hudba, v níž je
dominantní proměnlivá zvukovost, narušující dosud obvyklé konvence
evropského novoromantismu a předznamenávající hudební impresionismus. Raný
Ravelův Smyčcový kvartet F dur (dokončený v roce 1903) je
ukázkou vytříbené klasické formy a bohatství hudebního obsahu. Epoque
Quartet dokázal vytěžit maximum ze zvukové barevnosti, melodické invence i
rytmické objevnosti obou skladeb, hraje je procítěně a s porozuměním. Na
výkonu tělesa se podepsal talent a sehranost, vnímavý smysl jeho členů pro
hudbu různých stylů (i žánrů - Epoque Quartet hraje také jazz a rock) a
bohatá zkušenost sólistů, kteří jsou na pódiu doma. A také - nikoli na
posledním místě - sympatické hudební nadšení.
(ap) |