číslo 4

vyšlo 16. 1. 2006

Jak to vidí

Jan Špáta, filmový dokumentarista a kameraman

ZKRAJE TÝDNE

Nelelkuj a makej

Někdy se mi zdá, že nejvěrnějším přítelem člověka není pes, ale lenost, která se ovšem často pokrytecky vydává za únavu! Kdybychom během života neprobendili a neprobloumali tisíce hodin, panoval by na světě blahobyt, rozpočtové schodky by se změnily v přebytky a s trochou nadsázky bychom se koupali v šampaňském!

Leností jsme nejvíce ohroženi my, co jsme zvolili svobodná povolání a není nad námi bič píchaček, termínů či hrozba vyhazovu. Ti, co chodí do práce, se sice s leností kamarádí taky, když ale padne, dostaví se jim, často falešný, leč úlevný pocit dobře vykonané práce. Mně teď zrovna paní Lenora našeptává, že nejsem ve formě, nemám nápady a ten článek že můžu napsat někdy jindy. Svůdně na mě naléhá, že zítra je taky den, práce neuteče, dnes že jsem nějakej unavenej, mám nízkej tlak a když to napíšu, tak že stejně po tom neštěkne ani pes. Moje jinak docela pracovitá dcera s oblibou říká, že nádobí umyje (vyluxuje, uklidí si věci atd.) potom. "Potomisté" s leností rozkošnicky obcují, když se jim to ale řekne, je hned oheň na střeše. A vůbec, o lenosti radno mluvit jen o té vlastní, u jiných se potážeme se zlou.

Člověk notoricky postižený leností se propadá do mlhovin ničemnosti, jeho sebevědomí klesá, není spokojen sám se sebou, svaluje své neúspěchy na objektivní příčiny, připadá si jako osudem nespravedlivě pronásledovaný smolař a nezřídka propadá nepřející závisti. Lenost je hlavní příčinou nesečtělé nevzdělanosti a stojí u kolébky našich nesčetných mindráků. Tloušťku, která je také její dcerou, likvidujeme většinou - také z lenosti - místo pohybem a omezováním se v jídle bezpracnými, drahými a ve výsledku neúčinnými dietami.

Ve vztazích nadělá lenost také slušnou paseku. Zapomínání na životadárnou něhu, pohlazení i přátelský dialog, ba dokonce i odeznění sexuálních aktivit bývá často také z její dílny. Ze stejných důvodů se nečtou noviny, nesleduje se politické ani společenské dění a leností myslet se tak připravuje půda pro nástup ideologií, jejichž totalitních slastí jsme si užili v minulém století dosyta! Pasivita společně s línou neochotou převzít odpovědnost a nést její tíhu připravuje člověka o kvalitní vztahy, radost z práce a znemožňuje mu najít v sobě tu neopakovatelně osobitou tvůrčí potenci, tolik potřebnou k tomu, aby měl život vzrušující šmrnc.

Lenosti se dá čelit vůlí. Vůle se po generace posilovala bičem nutnosti se živit, v současnosti asi víc přáním valit větší kuličku. Dá se ale taky umocnit ctižádostivou touhou po dokonalosti či láskyplnou myšlenkou na blízkého člověka.

Do boje s leností jsem pro jistotu zapojil i techniku. Když u počítače pár minut bloumám a koukám doblba, objeví se na obrazovce nemilosrdný nápis: Nelelkuj a makej!