Zpět na titulní stránku

číslo 8

Zpět na titulní stránku

vyšlo 13. 2. 2006

Dívejte se


Melodrama ze siamského královského dvora

Sobota 25. února, Nova, 21.15

Exotické asijské prostředí vždy přitahovalo evropské i hollywoodské filmaře, v kinech co nevidět spatříme Gejšu, z televizního uvedení si pamatujeme Indočínu či Milence. Často to byla romanticky, ba pohádkově laděná vyprávění - a výjimkou není ani snímek Anna a král, založený na skutečných událostech z druhé půle předminulého století, už ostatně několikrát zpracovaných. Pojednává o platonickém vztahu mezi siamským králem a ovdovělou anglickou vychovatelkou jeho dětí. Vyznačuje se sice realizační rozmáchlostí, avšak vedení příběhu se podřizuje pravidlům nepříliš vynalézavého melodramatu, jak se naplno projeví zejména v pobočné linii nešťastných milenců.

Anna (Jodie Fosterová) to nemá v Siamu jednoduchéDiváci, kteří se nechávají dojímat nekonečnými telenovelami, budou zajisté potěšeni, avšak přesto nelze přehlédnout zploštěnost, s jakou jsou konfrontovány dvě různé kultury, evropská a orientální. V pohádce by jistě nevadila, ale pokud film aspiruje na historickou fresku, měl by dodržovat jiná pravidla. Anna (v podání místy rozpačité a křečovitě si počínající Jodie Fosterové) je vylíčena jako silná, chtělo by se napsat emancipovaná osobnost, která si i na královském dvoře prosadí výsadní postavení, když se odmítne přizpůsobovat místní dvorské etiketě. Jenže až rušivě zaznívá Annina sebestřednost, s níž prosazuje "civilizované" právní normy oproti místním "barbarským" zvyklostem. Krále Mongkuta (Chow Yun-Fat), obklopeného desítkami manželek i konkubín, natolik fascinuje, že akceptuje její postoje i názory, že jí nakonec dovolí, aby v jeho přítomnosti nepadala k zemi.

Režisér Andy Tennant, jenž před tímto filmem natočil opravdovou pohádku, popelkovský Věčný příběh, styl vyjadřování výrazněji nezměnil, spoléhá na osvědčené stereotypy, když líčí přerod počátečního napětí mezi oběma protagonisty v oboustranný obdiv. Snímek se bez problémů uváděl po celém světě, jen v Thajsku jej pod hrozbou uvěznění zakázali, neboť prý tuto zemi a její zřízení pomlouvá.

JAN JAROŠ