číslo 8 |
|
vyšlo 13. 2. 2006 Navštivte |
|
Divadlo pro děti je plné hudby a humoru Pražská nabídka divadla pro děti je v poslední době poměrně bohatá, různorodá a žánrově vynalézavá. Mnohem častěji než dříve se v ní vyskytují tzv. rodinné inscenace, které volbou příběhu, neschematickým pohledem na jeho hrdiny i zpracováním, především originálním humorem, chtějí oslovit dětského diváka i pobavit jeho rodiče.
V loutkovém divadle Minor režisér a i v tomto případě též scenárista Jan Jirků odvážně uchopil román Karla Maye o přátelství bílého muže Old Shatterhanda a náčelníka Apačů Vinnetoua, když pro tuto hrdinskou látku o velkých činech, stvrzenou známými velkofilmy, zvolil formu téměř kabaretní hry se vstupy živé kapely. Ale výsledek mozaiky loutkových i živých obrazů je přesto nečekaně kompaktní a přesvědčivý. Old Shattehand Filipa Jeviče postrádá mužnost svého filmového předchůdce, na hrdinu je občas docela nemotorný, takže si přátelství Indiánů i přízeň publika musí postupně získávat nikoli zjevem, ale postoji a činy. A téměř hlavním hrdinou se vlastně stává skeptický, směšný a vůbec ne "klaďas" Sam Hawkins výborného Petra Stacha. Na stranu pravdy a dobra se postaví vždycky tak trochu proti své vůli, přestože dobře ví, že jde o stranu, která nikdy nebývá moc výhodná. Překoná vlastní malost a slabost charakteru. Není to zvlášť zdůrazňované poselství této "akční", zábavné i trochu smutné inscenace nazvané Vinnetou, ale platnost má nadčasovou. Ze zcela jiné matérie - z asijských pohádek a mýtů - jsou utkána něžná Tři rýžová zrnka scenáristky a režisérky Márii Uhrinové ve Strašnickém divadle. Podobenství starých moudrých příběhů zaujme barevnou výtvarností tradičních loutek, variacemi indických tanců a tradičních zpěvů. Dramatičnosti ubere fakt, že motiv tří rýžových zrnek v závěru představení není důsledně využit, ale poetický náboj, který v sobě nese vnitřní vyrovnanost východní filozofie ještě dlouho doznívá. VÍTĚZSLAVA ŠRÁMKOVÁ |
|