číslo 9

vyšlo 20. 2. 2006

Navštivte

Na zbraních se snadno vydělává

Thriller Andrewa Niccola Obchodník se smrtí se liší od běžných historek s maniakálními padouchy, kteří chtějí získat zkázonosné zbraně. Snaží se vážněji vyportrétovat člověka, ruského emigranta Jurije Orlova, jenž se prosadil jako dodavatel vojenské techniky kterýmkoli zájemcům na světě, zvláště africkým diktátorům. Důležitým prvkem je nepřetržitě znějící vnitřní komentář hlavního hrdiny, provázející samotné dění - často v podobě aforismů a vtipných postřehů, vztahujících se nejen ke zvolenému řemeslu, ale také k politické situaci ve třetím světě. Z komentáře tečou okázalé, rádoby zábavné teze, které glosují jednotlivé syžetové okruhy i svéráznou etiku; časté bonmoty se blýskají suše morbidním humorem. Zazní slova, že prodávat zbraně lze každému, kdo projeví zájem a zaplatí - a zájem projeví snad každý, s výjimkou Armády spásy.

Hlavní roli ztvárnil Nicolas Cage s překvapivou přemýšlivostí, výrazovou ztišeností, do níž halí závany vnitřních pochybností. A současně předestře, jak Jurije nic na světě nedokáže přimět, aby změnil svou profesi. Ve filmu nalezneme mnohá klišé, zejména pak dojemné manželské soužití s někdejší špičkovou modelkou, jíž zajistil přepychové bytí. Podobně vyznívá ochranitelský vztah k bratru Vitalijovi (Jared Leto), smolaři nadaném přitahováním průšvihů, těžce závislém narkomanovi, který přesto neztratil lidskost - nedokáže se smířit s tím, když na vlastní oči spatří Jurijovy aktivity v rovníkové Africe a jejich dopad na osudy nevinných lidí.

Dobrodružná schémata s motivem přechytračení provázejí i leckteré napínavé události, kdy Jurij osvědčí pohotovost uvažování a v poslední chvíli zachraňuje, co se dá - přemalováním názvu lodi, která přepravuje kontraband, symbolickou změnou vojenských vrtulníků na "humanitární", přistáním nákladního letadla na prašné africké silnici... I samotné ztvárnění nelegálního obchodování, jehož se Jurij vždy osobně účastní (byť je to protismyslné - snadno by mohl přijít o život, dokonce se tak několikrát málem stane), vykazuje podřízenost obehraným žánrovým schématům.

Film tíhne k osvětě: Jurij objasňuje, jak se postupně vzmáhal ve svém podnikání, jak zejména rozpad Sovětského svazu (a rozkrádání vojenské arzenálu na Ukrajině) z něho učinil důležitou figuru na šachovnici nelegálního obchodování. Zatímco organizace obchodu je vylíčena s mírně podvodnickou nadsázkou (Jurij doběhne každého protivníka, ať již patří ke konkurenci nebo k policii), jeho časté pobyty v africké pustině vykazují větší působivost, zvláště když se odehrávají v ruinách někdejších sídlišť, v pobořených osadách, mezi vyšinutými diktátory, pro něž lidský život ztratil jakoukoli hodnotu.

Orlov hlásá, že sice dodával zbraně, ale vůbec se nemůže srovnávat s velkododavateli smrti, jakými jsou světové mocnosti - Amerika, Rusko, Anglie, Francie, Čína, vesměs členové Rady bezpečnosti při OSN. Jako by tu promžikla odezva slavného Chaplinova filmu Monsieur Verdoux, kde masový vrah sám sebe vnímá jako troškaře ve srovnání s vládami, které masově ženou lidi do válečných jatek. Oba filmy lze stěží srovnávat, ale přesto: i zde nalezneme slibné okamžiky, třeba zarámování příběhu. Vidíme Jurije, jak stojí u nekonečného moře nábojnic rozmístěných na zemi, vidíme dokonce výrobu takové nábojnice jakoby z jejího pohledu, transport i vražedné vystřelení.

JAN JAROŠ