číslo 9

vyšlo 20. 2. 2006

Jak to slyší

Petr Pavlovský, publicista

REFLEXE ROZHLASOVÉ TVORBY

Ismy v reprízách

O dokumentárním cyklu Ismy po česku jsem tu psal v polovině loňského roku (TR č. 31/2005). S koncem prosince byla první série ukončena a ty díly, které dostaly nejvíce hlasů v posluchačské anketě, budou od března reprízovány. Navíc odborná porota vyhlásí na galavečeru 23. 2. ten nejlepší (tato kombinace laického a odborného hodnocení není moc systémová). I já mám v šestadvacítce samozřejmě své favority, ale zároveň si dobře uvědomuji, jak pofidérní je v tomto případě vytváření jakýchkoli žebříčků. Jistě, některým dílům bylo možno leccos zásadního objektivně vytknout, ale co ty ostatní? Málo platné, posluchač je ovlivněn i tím, že určitá problematika je mu blízká a jiná vzdálená. Mě například zklamalo, že se do deseti "nominací" nedostal Buriánkův Sadismus. Ne snad že by mi bylo samo téma nějak obzvlášť sympatické, ale pro ten humor, kterým bylo - nakombinované s masochismem - odlehčeno.

V tuto chvíli nezbývá, než tvůrcům pogratulovat a popřát šťastnou ruku při volbě námětů druhé "série", která snad na sebe nedá dlouho čekat. Vykolíkovaný "claim" totiž není ještě ani zdaleka vytěžen; konečně sami tvůrci inzerovali na prosinec původně byrokratismus a intelektualismus, takže tato témata už zřejmě chystají.

Nabízí se například hned celý trs ...ismů, které v češtině fungují sice už dávno, ale jejichž sémantika je aktuálně rozkolísaná náporem globalismu (odvysílán v srpnu). Skutečnost, že v češtině užívané ...ismy jsou většinou slova cizího původu, totiž zdaleka ne vždy znamená, že u nás mají úplně stejný význam. Kupříkladu v anonci na knihu M. Ebena Na plovárně 2 jsem si přečetl, že "ocenit je třeba eklekticismus, s nímž si Eben své hosty vybírá" (Hospodářské noviny 24. 11. 05). Eklekticismus je ale u nás v uměleckých i naukových oborech většinou označení hanlivé (nesourodost, nepůvodní všehochuť). Rozhodně se jím nemyslí pestrost, široký záběr a pod. Ještě jednoznačněji záporným ...ismem, hojným v širé krajině české politiky, je pak alibismus, jemuž v policejní a soudní praxi odpovídají právní pozitivismus a formalismus. Samostatný díl by spolehlivě "uživil" populismus.

Některé dříve významově běžné ...ismy ztrácejí pro mladší generace svou sémantickou samozřejmost, mnohé záměrně desinterpretovala komunistická propaganda. Čím více se vzdaluje první polovina minulého století, tím méně jsou nepamětníci schopni rozlišovat mezi krajní pravicí a krajní levicí. Taková diferenciace je však pro pochopení moderní historie nutná, jakkoli mají všechny totalitní extrémy samozřejmě mnoho společného a příslušné režimy byly mnohdy přímo ve spojeneckých vztazích. Proto se na druhé straně obtížně shledávají podstatné rozdíly v krvavé praxi režimů, které měly v názvech socialismus, nacismus a fašismus.

I mnozí čeští profesionální novináři tápou v různých liberalismech, neschopni odlišovat především původní evropský (pravicový) a dnešní americký (levicový); a což teprve konzervativismus, jímž se u nás zaklíná kdekdo, ale málokdy svědomím jeho morálního rozměru. Ještě před pár lety se mohlo zdát, že tyto ...ismy se nás už netýkají: při parlamentních volbách na jaře 1990 mělo ještě označení "pravicový" všeobecně pejorativní charakter a málokterá strana si je vůbec dovolila vetknout do štítu (pamatujete?). Tím spíš dnes u nás nikdo nemůže zpochybňovat komunikační funkčnost těchto tradičních ...ismů, navíc často s předložkou neo (včetně neoanarchismu).

S ...ismy často operuje president Václav Klaus. Například ve své přednášce Intelektuálové a socialismus (Newsletter, září 2005) mluví o "NGO-ismu", "radikálním humanrightismu" a dalších, které "představují náhradní ideologie za socialismus". Nevím, jak cizinci, ale obávám se, že zdaleka ne všichni "jeho Češi" mu rozumějí. Je proto nejvyšší čas, aby veřejnoprávní médium vyvinulo úsilí v tomto směru. Krátce: Před rozhlasovým cyklem Ismy po česku leží ještě široké pole, volající po intenzívní kultivaci.