číslo 11

vyšlo 6. 3. 2006

Dívejte se

Meč v ruce a láska v srdci

Pondělí 13. března, Nova, 21.45

Z Číny, Hongkongu i Japonska pocházejí kostýmní filmy o mrštných šermířích, kteří přemohou každou přesilu a dokáží zjednat spravedlnost ve světě ovládaném ničemy. Někdy se tyto snímky žánrově přirovnávaly k americkým westernům - jen hrdinové namísto koltů drželi meče. Vzájemné prostupování skutečně existuje: Kurosawových Sedm samurajů se naprosto hladce převtělilo do Sturgesových Sedmi statečných.

Zpravidla do minulosti zasazené příběhy se vyznačovaly různými ambicemi, některé se spokojily s jednoduchou dobrodružnou podívanou, jiné chtěly postihnout rozpoložení postav vystavených ohrožení, zabývaly se morálními dilematy, dokonce do historického hávu skrývaly ryze současné problémy. V posledních letech můžeme ovšem vypozorovat nový trend - výtvarně vybroušenou estetizaci, kdy není důležitý předmět výpovědi, nýbrž způsob pojednání. Bezmála každý záběr lze zarámovat jako ukázku kompozičního mistrovství, jako doklad účelného nakládání s barvami, s pohybem, s celým vypravěčským uspořádáním.

Zakladatelskou pozici mezi takovými díly si udržuje Tygr a drak. Americký režisér Ang Lee, dosud spíše známý z citlivě realizovaných psychologických dramat (nejnověji je podepsán pod Zkrocenou horou), nabídl úchvatné vyprávění o dvou zkušených bojovnících, muži a ženě, kteří odedávna k sobě pociťovali náklonnost, jen se ji nikdy neodvážili vyslovit nahlas. Dohromady je svede krádež vzácného meče a boj se zloději, zvláště s bojovým uměním skvěle obeznámenou dívkou, zprvu skrytou za černý závojíček. Hrdinové si uvědomí, že mimořádně nadané soupeřce, dosud kolísající mezi dobrem a zlem, je třeba pomoci...

Ang Lee, si vyzkoušel polohu akčního filmu, byť obohacenou o souběžně rozvíjené milostné romance, a dopadl stejně jako mnozí jiní, kteří se s mohutným rozpočtem v zádech pokusili vtisknout původně druhořadým podívaným rozměr výpravnosti, technické dokonalosti i důstojnosti. Atraktivní jsou samozřejmě akční soubojové scény, připomínající spíše baletní, po choreografické stránce pečlivě připravené výstupy, kterým trikové možnosti dovolily dospět k jakémusi tělesnému odhmotnění: bojovníci často pobíhají po kolmých stěnách, přeskakují střechy, udrží se na vodní hladině či dokonce zápasí na vrcholcích ohýbajících se stromů.

Chow Yun-Fat, Michelle Yeohová i Čang C'-i prokázali mimořádné pohybové nadání, svým postavám vtiskli kromobyčejný postřeh, jak dokazují bleskurychlé výpady mečem i stejně hbitá obrana před jakýmikoli zbraněmi včetně hejna otrávených šipek. Jenže mimo tyto strhující sekvence, třeba v okamžicích, kdy postavy spolu (ať již tklivě či vzrušivě) rozmlouvají, se vyprávění náhle propadá do nicoty, slova i zápletky jsou zbytečné, navíc prosáklé sentimentem a mravoličností. Ale přesto je to podívaná vskutku úchvatná.

JAN JAROŠ