ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
Od pondělí 20. března,
Český rozhlas 3 - Vltava, vždy od 18.30
Evropské potíže strýčka Eskymáka, Jana Welzla
Spolupracovníci
Welzlovi si uvědomili při své práci s českým náčelníkem Eskymáků Janem
Welzlem na dílech Třicet let na zlatém severu a Po stopách polárních
pokladů, jaký význam mají nejenom jeho polární dobrodružství a jeho celý
život, ale vůbec všechny jeho zvyklosti a mravy, řeč, celá jeho povaha.
Zaznamenávali si proto hned vše, co by mohlo někdy zajímat ctitele tohoto
jedinečného hrdiny. Tak vznikla tato knížka o evropských dobrodružstvích
Welzlových a o tom, jak byla psána jeho díla - píší v roce 1932 Bedřich
Golombek a Edvard Valenta v předmluvě ke své knížce Trampoty eskymáckého
náčelníka v Evropě. Až do roku 2003, kdy vyšla kniha Svatavy Morávkové a
Anny Novákové Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla, patřila k
nejspolehlivějším zdrojům informací o Welzlových osudech v Československu.
Golombek s Valentou, redaktoři brněnských
Lidových novin, strávili s Janem Welzlem několik měsíců v roce 1929 a
pomohli mu sehnat
prostředky,
aby se dostal tam, kam se toužil vrátit - mezi své Eskymáky z Novosibiřských
ostrovů. V knížce zachytili řadu humorných i dojímavých scén, vznikajících
ze střetů osobitého staříka, jenž strávil třicet let mezi Eskymáky, s
moderní prvorepublikovou civilizací. Postava rodáka ze Zábřehu na Moravě,
jenž našel na severu jediné místo na světě, kde se necítil "zvotročené", tak
získala své pevné lidské kontury. Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě se
dočkaly scénické a posléze i rozhlasové dramatizace Miloše Pospíšila Veliký
vandr a staly se podkladem k televizní inscenaci s J. Satinským v hlavní
roli. Pětidílnou četbu na pokračování nastudovala v brněnském studiu
režisérka Eva Řehořová se Zdeňkem Junákem a Vladimírem Fuxem. Uvádíme ji
jako připomínku výročí obou autorů, narozených před 105 lety v roce 1901.
Bedřich Golombek zemřel před pětačtyřiceti roky ve věku 60 let 31. března
1961, literárně proslavenější Edvard Valenta, autor významného románu Jdi za
zeleným světlem, v roce 1978.
TOMÁŠ SEDLÁČEK |