číslo 14

vyšlo 27. 3. 2006

Dívejte se

Vzpouru proti útlaku provází ničení

Pondělí 3. dubna, ČT 2, 21.35

Po letech se na obrazovky opět vracejí klasické němé filmy, podbarvené hudebním doprovodem, někdy rekonstruujícím původní partituru. Navíc snímky prošly náročným technickým "oživením" (vždyť od natočení uplynulo sedm desetiletí!) i sestavením do podoby, která se co nejvěrněji blíží stavu v době premiéry. Prvním titulem, který Česká televize v této volné řadě nabízí, je Metropolis. Fritz Lang jej natočil v ještě předhitlerovském Německu.

Nákladný projekt okamžitě zaujme trikovou vynalézavostí, s jakou líčí pochmurný svět budoucnosti. Velkolepé stavby, davy lidí i mnohaúrovňová doprava, to vše dodnes ohromuje. A neméně působivé jsou strojové pohyby otročícího dělnictva, které obsluhuje olbřímí stroje. Mnozí posuzovatelé se svěřili, jak mohutně na ně zapůsobily grandiózní obrazové kompozice jak architektonické, tak zachycující rozpohybovanou lidskou masu. Do této úžasné vizuální dekorace režisér zasazuje příběh revolty pracujících proti nudícímu se panstvu.

Zde snadno vytušíme zjevné vnitřní rozpory, které příliš nesouznějí s pompézní vypravěčskou strukturou, ale odrážejí se v pojetí příběhu samého. Lang jedné straně vzdává hold uvážlivosti při živelné vzpouře proti bezpráví, jakkoli jeho sociální akcent zůstává dosti naivní a proklamativní, na druhé straně se opírá o velice konvenční milostné zápletky, jakoby převzaté z laciného kalendářového čtení (scénář napsala Thea von Harbou). Syn nejvyššího pána nad Metropolisem sestoupí nanejvýš dojat do podzemí mezi zotročené dělníky, kde se samozřejmě zamiluje a přidá se ke vzpouře, kterou však "ti nahoře" chtějí využít pro rozpoutání dalších represí a vyřízení účtů mezi sebou. Nechybějí ani šílený vynálezce a jeho umělý tvor, k nerozeznání podobný hrdinově milé, který nespokojené dělníky démonicky rozeštvává.

Vyznění je znepokojivé: dav, zde ztotožněný s dělníky, je snadno manipulovatelný a destruktivní, ochotný podléhat zlovolnému našeptávání, a proto nesmírně záleží na zodpovědnosti a mravní vyspělosti těch, kdo jej povedou. Závěrečný titulek jednoznačně hlásá: "Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce." Film se prý velice zamlouval budoucímu nacistickému ministru propagandy Josephu Goebbelsovi, filmový historik Siegfried Kracauer jej dokonce řadil mezi díla esteticky prošlapávající cestu nacistickým idejím. Sám Lang však smýšlel jinak: záhy po nástupu Hitlera k moci emigroval...

JAN JAROŠ