číslo 17

vyšlo 17. 4. 2006

Televizní glosář

Archivní vycpávky

O aktuální kondici komerční televize vypovídají nejpřesvědčivěji koláče sledovanosti: čím větší dosažený podíl, tím lepší současnost a radostnější budoucnost. Někdejší novácký ředitel Vladimír opakovával tuto svou železnou kupeckou logiku tak úporně, až se stala obecně sdíleným přesvědčením. Víkendová nabídka Novy a Primy z počátku letošního jara napovídá mnohé.

Pamětnickou konstantou a jistotou jsou už dlouhá desetiletí prvorepublikové a protektorátní komedie. O legitimitě návratu Oldřicha Nového v Kristiánovi (Prima) a v Přítelkyni pana ministra (Nova), Vlasty Buriana v komedii U pokladny stál (Nova) či Ladislava Peška a spol. v  Cestě do študákovy duše (Nova) není pochyb. Přes půl století odstupu od vzniku Dovolené s Andělem a Anděla na horách (Prima) posunulo do kategorie komediální klasiky i Jaroslava Marvana v  těchto komunistických agitkách střižených v  duchu kondelíkovských tradic. Nepoměr nabídky a poptávky však už dávno devalvoval jejich atraktivitu. Otázka, kolikrát do roka je reálné přilákat diváka na totéž, zní stále naléhavěji.

Standardizovanou programovou vatou přelévající se v  nepravidelných intervalech z kanálu na kanál byla většina novějších českých filmů z normalizačních let: detektivka Diagnóza smrti, dětská komedie Neohlížej se, jde za námi kůň a veselohra Ten svetr si nesvlíkej (vše Nova). Z průměru v  duchu hesla "nic proti ničemu" vybočily zbývající filmy uvedené tentokrát Novou. Nad něj, k výše zmíněné domácí komediální klasice, dnes už patří Jáchyme, hoď ho do stroje, a zejména Na samotě u lesa. Z právem pozapomenutých vrstev archivu naopak vytěžila Nova typická propagandistická "špionážní dramata" Případ mrtvého muže a Případ mrtvých spolužáků, a především kuriózní perestrojkovou imitaci akčních dramat nazvanou Divoká svině. Portrét společenství veksláků, pinglů, pasáků, fízlů a bolševické nomenklatury, z něhož se po převratu zrodila naše současná podnikatelská (a často i politická) elita, je v  případě tohoto opusu mimoděčným bonusem.

Pevné místo v  programové nabídce obou domácích celoplošných komerčních kanálů mají v  poslední době i seriály vzniklé v sedmdesátých a osmdesátých letech v Československé televizi. Právě stávající přítomnost Dynastie Nováků (na Nově), Inženýrské odysey, Třetího patra a Bylo nás šest (na Primě) je výmluvným svědectvím, jak na tom dnes obě velké výdělečné televize jsou. Vděčnost, s níž sbírají drobky dlouhodobě propadlé výběrovým sítem repríz ČT, až zaráží.

JAN SVAČINA