Zpět na titulní stránku

číslo 18

Zpět na titulní stránku

vyšlo 24. 4. 2006

Pořiďte si

NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

"Novou píseň vám musí odpustit"

Po více než deseti letech od vydání alba Kde domov můj přicházejí s dalším společným projektem výrazní písničkáři Vlasta Redl, Slávek Janoušek a Jaroslav Samson Lenk. CD s názvem Barvy domova by mělo být ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, již k dostání. Krátce před jeho slavnostním uvedením v Lidovém domě Praha - Kbely jsem položil několik otázek dobře naloženému Vlastovi Redlovi.

Slávek Janoušek, Vlasta Redl a Jaroslav Samson Lenk představí svou novou desku Barvy domova 26. dubna ve Žďáru nad Sázavou, 27. dubna v Národním domě v Ústí nad Labem a 28. dubna v Litvínově. O dalších vystoupeních se můžete informovat na www.redl.czNa webu vašeho vydavatelství je u titulu Barvy domova uvedeno: "Fanoušci folku se mají na co těšit!" Zdá se vám to stylové označení vhodné? Jak byste muziku z nového alba stylově charakterizoval vy?
Je to tentokrát spíše konzervativní album, uměřené, prosté až prostinké, nikoli však nápadu prosté, či prostoduché. Je to písničková deska.

S Lenkem a Janouškem spolupracujete už bezmála dvacet let. Dokážete se ještě navzájem muzikantsky překvapit?
Určitě. Slávek mě například onehdy překvapil tím, že začal hrát na sitár. Samson mě překvapuje neustále.

Jaké jsou podle vašich zkušeností výhody a nevýhody společné desky tří písničkářských osobností?
Výhodou je, že jsme na práci tři, a nevýhodou, že z odměny máme jenom třetinu.

Jak album vlastně vznikalo? Sešli jste se až ve studiu s hotovým materiálem, nebo to byl složitější proces?
Byl to hodně dlouhodobý proces plný těžké zátěže, o které by spíše mohli vypovídat naši osobní maséři a lékaři. Příprava trvala několik let, ale k výslednému tvaru jsme dospěli během prvních měsíců roku 2006 až ve studiu.

Má podle vás album Barvy domova nějaký jednotící motiv, ústřední téma?
Snad to lze charakterizovat větou "Vždyť přece všichni jsme jenom lidé..."

Chystáte se s Lenkem a Janouškem na koncertní turné. Budete hrát i písně z vašich starších společných desek, případně ze sólových alb?
Samozřejmě. Nových písní bude v repertoáru přibývat jen zvolna a postupně, protože - jak známo - novou píseň vám musí divák odpustit.

Co vás v poslední době na české hudební scéně zaujalo?
Eva a Vašek. To je úplná bomba...

MILAN ŠEFL

NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE RADIOSERVISU

Radost z Čajkovského nápaditosti

Petr Iljič Čajkovskij byl výsostný melodik s hýřivou záplavou hudebních nápadů. Mnohé jsou natolik výrazné a naléhavé, že trvale zasáhnou paměť; přesto či snad proto jim znovu rádi nasloucháme. Vzbuzují pocit důvěrně známého, šíří harmonii a radost. Snad nejvíc to platí o Čajkovského drobnějších orchestrálních skladbách. Dramaturgie vydavatelství Radioservis z  nich vybrala předehru - fantazii Romeo a Julie, Serenádu C dur pro smyčcový orchestr a Italské capriccio v čerstvých nahrávkách Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigenta Vladimíra Válka. První titul poznamenávají dramatické a tragické motivy - hrozivé tóny sil nepřejících lásce a osudového nepřátelství Monteků a Kapuletů; nosné jádro skladby ovšem tvoří silné milostné téma, jehož hudební vyjádření patří k   nejkrásnějším ve světové hudbě vůbec. Invenční Serenáda pro smyčce je další známou a často hranou skladbou ruského klasika; nabízí pestrou škálu zvukové barevnosti s    efektním valčíkem, působivou nostalgickou Elegií i vynalézavým využitím kontrapunktu ve finále. Půvabnou tečkou disku je populární, zpěvné Italské capriccio, které zpracovává nápěvy italských lidových písní do podmanivého zvukového reje vrcholícího v temperamentním jižanském rytmu. SOČR ve všech skladbách podává brilantní výkon; vyzařuje z  něj citovost, efektní provedení i výrazová elegance a také vcítění do bohatě strukturované, hluboké Čajkovského duše.

(ap)