číslo 21

vyšlo 15. 5. 2006

Navštivte

Účastníci zájezdu dorazili bez velkých nehod

Režijní prvotina Jiřího Vejdělka (dosud známého jako režiséra televizního seriálu Redakce) Účastníci zájezdu podle stejnojmenné knihy Michala Viewegha je milým překvapením. První kladný bodík si tvůrci připsali hned na počátku: expozice slibuje, že se film neuchýlí do pokleslosti čtvrté cenové skupiny, ale zůstane v rytmu vkusné zábavy. Naznačuje to nápaditá charakteristika hlavních aktérů i obsazení vesměs osvědčenými herci. Od prvních metrů je taky jasné, že i když propagační slogan slibuje komedii, film vzbudí spíš jemný úsměv než smích od ucha k uchu, a že byl dochucen špetkou osvědčeného (nejen formanovského) trapna, trochou hořkosti a lžičkou sentimentálně romantického, ale i věrohodně posmutnělého pohledu na svět.

Není zaděláno na velký příběh, děj se spíš drobí do pásma epizod. Téměř všichni protagonisté, nebo aspoň každá dvojice, má tu svou; ne vždy se však daří je plynule propojit, i když díky obratně napsaným dialogům a hercům většinou fungují a ve spleti postav a příhod se orientujeme. Lehce nahozené minipříběhy plynou s letní uvolněností, nikoli však plytce: nervózní hašteření postaršího manželského páru (Eva Holubová - Bohumil Klepl), křehký vztah dvojice gayů (Adrian Jastraban - Jaromír Nosek), mindráky nepříliš půvabné Jolany horečně hledající partnera (Anna Polívková), dojemné pamětnické vzpomínání dvou starých dam (Květa Fialová - Jana Štěpánková), trapnosti usvědčující hlučnou rodinku z omezenosti a necitlivosti (Martin Sitta - Eva Leinweberová), roztomile hloupoučké naivity půvabné vedoucí zájezdu (Jitka Kocurová). Třešničkou na dortu jsou řidiči (Miroslav Krobot - Pavel Liška), kteří tvoří neodolatelnou klaunskou dvojku.

Většina rozehraných situací se dočká docela vtipné pointy, některé scény zapůsobí originálním řešením či poetickým kouzlem: závěr skandálu s potápěčem, Jolanina erotická scéna, vztah gayské dvojice - mimochodem, v českém filmu v této poloze ojedinělý, chování zpěváka Maxe, skrývajícího pod bezstarostným sebevědomím nejistotu. Základy vzájemných vztahů i reakcí, hlavně však charaktery, si „účastníci zájezdu“ přivezli už z domova, a chtěli-li snad uniknout trápení, problémům či sobě samým, nemůže se jim to podařit ani o dovolené. Pokud někdo chce hledat ve filmu poselství, toto je patrně jeden z jeho vzkazů.

Některým pasážím i postavám by ovšem slušelo hlubší prokreslení: zatímco sebeironická Jolana s trpkým vědomím údělu nepůvabné dívky působí věrohodně, už méně se to dá říct o její druhé tváři všeobjímající dobrodějky; místy křečovitě vyznívá i konání příliš naivní vedoucí zájezdu. Také postav a drobných zápletek je na jeden film trochu moc - byť proti předloze jich ubylo. Po dynamickém začátku by si hlavně druhá třetina snímku zasloužila větší svěžest a spád; díky závěrečným sekvencím se však pocit příjemného zážitku zas vrací.

AGÁTA PILÁTOVÁ