číslo 27

vyšlo 26. 6. 2006

Jak to slyší

Oldřich Knitl, publicista

REFLEXE ROZHLASOVÉ TVORBY

Posloužil by rozhlasu programový audit?

Nedávno jsem zaslechl výraz „programový audit“ a hned mě napadlo, že to není špatný nápad. Správně by se tedy asi mělo mluvit o „auditu programu“, tj. o periodickém nebo plynulém prověřování vykázaných aktiv a pasiv programu, v našem případě programu rozhlasového. Není mi jasné, kdo by ho měl provádět. Pokud by to byli ti, kteří program současně vytvářejí, asi by si mnohé odpustili, mnohé přehlédli. Nu a obdoba nezávislých firem, které provádějí audit v oboru účetnictví, v oboru rozhlasovém nikdy existovat nebude. Ostatně být cifršpionem v oboru rozhlasovém zdaleka není tak jednoduché jako v účetnictví, už jen proto, že jednomu se líbí to, druhému ono - tak jakápak zde přesnost nebo dokonce nestrannost. Nejspíš by se asi měli zapojit nadřízení těch, kteří program vytvářejí, ale ideální řešení to také není.

Nicméně pravdou zůstává, že každému rozhlasovému pořadu ztráta hrozí a mnohé skutečně postihuje. Nejčastější příčinou toho neblahého jevu je věčný neúprosný koloběh programu, potřeba den co den nebo týden co týden naplňovat předepsané schéma, zaplnit daný časový interval ve vysílání. Zákulisí neznalý posluchač si nejspíš ani neuvědomuje, jak hrozný žentour to je. Nejlépe se s ním samozřejmě vyrovnávají silně tvůrčí povahy. To ale nebývá nejhojněji zastoupená skupina. Tu nejčastěji tvoří průměrně tvůrčí povahy, které si brzy a docela rády zvyknou na mechanické plnění zadaného úkolu, což ovšem nutně vede k deficitu.

Už dlouho se mi zdá, že jedním z vltavských pořadů zralých pro audit je odpolední kulturně zpravodajské Spektrum. Ani ne tak kvůli úrovni jeho obsahu, ta je celkem slušná a to, co bylo uvedeno výše, pro ni zvlášť neplatí. Navíc Spektrum docela boduje svou hudební ambaláží, tím, že předěly mezi jednotlivými příspěvky tvoří většinou efektní a ve vltavském programu jinak málo nebo vůbec nezastoupené hudební žánry. Problém vidím v adresátovi pořadu - komu že je určen? Asi ne posluchačům ranní Mozaiky, protože Spektrum je do značné míry její reprízou. Snad tedy ranní směně, která zařezává od šesti do dvou a má pak hodinku na návrat domů, aby si celá dychtivá pustila pořad o novinkách v kultuře? Obávám se, že dychtivost této směny míří jinam. Zbývají tedy lenoši, kteří vstávají po deváté, prací se i jinak příliš nezabývají a mohou tedy Spektrum ve tři odpoledne, kdy pro většinu obyvatel běží pracovní doba, snad ocenit. Těch je ale asi málo a také nejspíš není potřeba je nějak zvlášť hýčkat. Vnucuje se tedy otázka, jestli by tu hodinku mezi třetí a čtvrtou nebylo možné využít jinak - třeba pro nějakou zvlášť hezkou muziku. Zdá se mi ostatně, že Vltava čím dál víc povídá a čím dál míň hezky hraje. Mohu se ovšem zcela mýlit, možná že má Spektrum desetitisíce nadšených posluchačů, dost o tom ale pochybuji.