Zpět na titulní stránku

číslo 29

Zpět na titulní stránku

vyšlo 10. 7. 2006

Jak to vidí


Jiřina Šiklová, socioložka

ZKRAJE TÝDNE

Americká velkodušnost

Vrátila jsem se po několika týdnech z USA. Uvědomila jsem si, že dívat se na naše volby z větší geografické vzdálenosti, je velmi milé. Ve světě se věnuje více pozornosti srážce dvou autobusů než střetu našich politiků. Ti přeceňují význam sebe sama a my jim při těch trapnostech asistujeme svým zájmem.

Ale to vůbec neznamená, že bychom se měli podceňovat. Máme zde prakticky totéž, co mají současní Američané a při porovnání jejich a našich průměrných platů a cen, nejsme chudí. Obdivovala jsem ale suverénnost lidí. I těch chudých i těch, kteří slouží u dopravní policie, hlídají galerie, prodávají lístky na metro. Líbila se mi samozřejmost jejich uvažování: já pán, ty pán. Ty rozhoduješ o burze, o investicích, já jsem zodpovědný za to, aby tu bylo bezpečně a čisto. (A New York je, oproti situaci před několika lety, opravdu čistý - včetně metra.)

Nejvíce jsem ale obdivovala americkou generosity, tedy velkorysost, kterou se vyznačuje řada místních boháčů. Někteří z nich celý život s láskou a za těžké peníze sbírají obrazy a umělecké předměty. Nepřenechají je ale vlastním dětem - ty naopak vedou k tomu, aby se uměly postarat samy o sebe. Své sbírky velkoryse, generozně věnují městu, ve kterém se narodili. Dávají to tedy těm, s nimiž tvoří jedno společenství. Je to tu prostě zvykem. Mosazná cedulka či nápis pak lakonicky oznamují, že umělecké předměty v určité části galerie, případně v celém přednáškovém sále věnovali výstavní síni „John and Linda Smith“.

Jiný známý Američan každoročně podporuje - z našeho hlediska astronomickou částkou - dva studenty z Čech a Slovenska na prestižní univerzitě. Proč? „Protože jsem na této univerzitě sám kdysi studoval,“ odpovídá mi udiveně, „a tak to touto formou vracím škole i další generaci.“ Za to je ve vstupní hale upevněna vedle jiných i vizitka s jeho jménem a citátem vyjadřujícím životní filozofii jeho rodiny.

Tohle bychom k nám měli přenést, a přidat k tomu i osobní zaujetí, se kterým Američané propagují myšlenku, o jejíž správnosti jsou přesvědčeni.