číslo 29

vyšlo 10. 7. 2006

Jak to vidí

Jindra Klímová, publicistka

MEDITACE JINDRY KLÍMOVÉ

Léto budiž pozdraveno

Jak kdo, říkám si, když jeden den čtu v novinách titulek „Češi si letos dopřávají luxusnější dovolené“, a druhý den úplný opak, tedy „Polovina Čechů zůstane letos doma, nemá ani na levný zájezd“. Opravdu - jak kdo, a s touhle čistě osobní a mnoha faktory ovlivnitelnou statistikou nejsme ve světě vůbec žádnou výjimkou. Tři otázky v tom obyčejně hrají roli: co chci a po čem toužím, na co finančně mám a co mi dovolí zdraví a kondice. Tím vším prolíná ještě spousta dalších okolností jako třeba momentální situace rodiny, vkus, a také letité návyky. Znám lidi, kterým stačilo prožít dovolenou na přeplněných mořských plážích jen jednou. Vím ale také o takových, kteří se k moři i přes to lidské hemžení vracejí rok co rok. A vyhovuje jim to. Jsme přece tolik různí a jak se říká - „proti gustu žádný dišputát“.

Při tom všem fakt, že tolik Čechů vyjíždí do světa na zotavenou, svědčí o prosperitě země. Tu také statistiky potvrzují. To je světlá stránka věci. Ta temnější prozrazuje skutečnost, že mnozí, kteří příliš touží podívat se do světa či se chtějí společensky vyrovnat známým ve svém okolí, si na dovolenou půjčují. Vysoké částky celkového zadlužení rodin v České republice jsou skutečně varující, ale protože není striktně oddělen účel, na jaký se bankovní úvěry vynakládají, nelze půjčky na dovolené přesně vyčíslit. Lidé jsou rozhodnuti zadlužit se natolik, že to splácejí až zase do dalšího léta. A pak si půjčí znovu.

Cestovní kanceláře letos počítají s navýšením sjednaných zájezdů a pobytů v průměru o deset procent. A tenhle trend trvá už několik let. Letos to umožnila i posilující koruna a nízké ceny ubytování v některých zahraničních destinacích. Hoteliéři v Egyptě, Tunisku a Řecku snížili ceny o deset až dvacet procent a tak umožnili mnohým volit lepší bydlení. I tak ale viditelně stoupl zájem o vícehvězdičkové hotely a také luxusnější způsob dopravy. Zejména o letecké linky, jejichž cena se v řadě případů přiblížila loňské ceně autokarových zájezdů. Důležitá je stále víc a víc dobrá informovanost o pohybu cen. Rok 2006 je tedy rokem, v němž se obrací zájem turistů z České republiky k exotickým zemím, jako je Karibik či Dominikánská republika. Ceny tam totiž klesly až o dvacet procent. Například zájezdy do Tuniska, Turecka nebo na Krétu se dají pořídit už od devíti tisíc korun.

A to všechno říká, že činila-li tržba čtyř největších cestovních kanceláří v loňském roce přes sedm miliard korun, bude letošní bilance ještě vyšší. Cestovní ruch je tedy dobrý obchod. CK Fischer měla loni zisk 3,3 miliardy, druhý Čedok dvě, CK Exim Tours téměř miliardu a Firo Tour 900 milionů. Těch, kteří si dovolí rok co rok finančně náročnou dovolenou, tedy v hodnotě alespoň nad 40 tisíc, je mezi Čechy zhruba sto tisíc ročně. Sto tisíc z deseti milionů. Jde tedy o zřetelný otisk příjmových kategorií. A to úzce souvisí s vnitřní politickou situací, kterou jsme přes léto ochotni úplně vypustit z hlavy. Přesto se právě letos uprostřed žhavého léta horečně jedná i na politické scéně. Málokdo si uvědomuje, že velkým obloukem ovlivní směřování země i takovou věc, jako je dovolená každého z nás.

Ale já se chci s úctou zmínit též o těch, kteří tak zvaně „zůstávají doma“. Na začátku devadesátých let se rozšířil názor, že český fenomén - chalupářství přirozeně zanikne. Lidé že budou mít tendenci více se věnovat práci, podnikání, dovolenou si rádi zaplatí a dají přednost cestování. Chalupy se zahrádkami se považovaly za něco, co mělo být únikem před skutečností a jejich smyslem bylo oplotit člověka od společnosti. Nestalo se tak. Ba naopak. Zvelebování chalup a práce na zahrádkách jsou tedy něčím jiným než tím, co říkal povrchní soud. I nadále máme mnoho vesnic, v nichž chalupáři početně převažují nad usedlíky a vytvářejí si tu své pohodové klima a styl zábavy. Vztah k půdě a k vlastnoručně vytvořenému prostředí jim vnikl pod kůži. A nezůstávají sami. Na mnoha místech vyrůstají nové stavby, které jsou zatím letními byty, a v budoucnu se možná promění v domovy seniorů. Ti více zaměstnaní si kupují garsoniéry na horách a u vodních ploch, aby s druhým domovem neměli žádnou práci. A tak je tu jeden nevyvratitelný fakt: chaty a chalupy vlastní u nás asi 13,2 procent lidí. A to je docela nečekané prvenství mezi evropskými státy. I do nich majitelé investují, protože to stojí za to. Na chatách a chalupách se zahradami se scházejí generace, které žijí odděleně, a obyčejně na sebe po celý rok nemají dost času. Tady se prožívají radosti nad vlastními výpěstky, tady je člověk blíž přírodě. Oproti zájezdům do ciziny, kam obyčejně odjíždějí rodiny jen s dětmi, tady se prohlubuje citový vztah s generací prarodičů. Pro ty nejmladší to bývají zážitky, které je ovlivní na celý život. Nákupy v prodejnách pro kutily i v semenářstvích nasvědčují tomu, že chalupa je něco, nač se myslí celý rok a co k bohatšímu životu i patří.

A ještě dlužím do toho přehledu jeden údaj. V místě bydliště tráví dovolenou 40 procent našich občanů. Těžko říci, zda jde o lidi, kterým zdraví nedovolí vydat se někam, nebo o takové, kteří musí až úzkostlivě šetřit. Ale tomu druhému důvodu to nenasvědčuje. V létě totiž naši zemi prokrvují stovky a stovky festivalů, poutí, slavností, sportovních a kulturních událostí, výstav a koncertů. A cestovní kanceláře, pořádající zájezdy uvnitř republiky, si na tržbu opravdu nemohou stěžovat. Zájem převyšuje možnosti. Takový je tedy náš život a naše současné léto.

Tak na závěr ještě douška k zamyšlení. Jsou takoví, kteří vidí daleko do budoucnosti. Jedním z největších mozků současnosti je americký fyzik Stephen Hawking. Tento pán na nedávné světové konferenci v Hongkongu řekl, že pokud lidstvo nenajde ve vesmíru jiné domovy, jeho schopnost přežít se dostane do vážných obtíží. Časově to odhaduje na sto let. Nu, to my už tady nebudeme, ale zase na druhou stranu - co je takových sto let! Jistojistě tu budou naši potomci. Podle Stephena Hawkinga hrozí vesmírná katastrofa v náhlém globálním oteplování a zmutovaných virech. Lidé by podle něho mohli mít do dvaceti let trvalou základnu na Měsíci a za čtyřicet let kolonii na Marsu. Je prý víc než nutné uvažovat už dnes o kolonizaci vesmíru. Řekněte, co jsou proti tomu naše současné letní starosti? Tak vám přeji hezké léto, tady a teď.