číslo 31

vyšlo 24. 7. 2006

Jak to vidí

Rudolf Křesťan, fejetonista

V POŘADU PSÁNO KURZÍVOU

Z autorova cyklu fejetonů na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava

Výtvarníci z vesmíru

Čím to, že mimozemšťané s oblibou vytvářejí na naší planetě tajemné a záhadné kruhy v obilí? Tvarují je i na teritoriu naší republiky. Ročně se tu zrodí v průměru kolem dvaceti takových obrazců. Vedle Muchovy rozměrné Slovanské epopeje tak vzniká i neméně rozměrná Epopej vesmírná.

Je nabíledni, že jde o ufony výtvarně založené. Zeměkoule je pro ně zřejmě podobně exotickým cílem, jakým pro Gauguina bylo Tahiti. Některé z obrazců v obilí svědčí o promyšleném přístupu tvůrců. Jiné - ty jednodušší - mohou pocházet od dětí. Konkrétně od frekventantů mimozemských lidových škol umění. Není známo, z které planety k nám tito výtvarníci přilétají. Může to být odkudkoliv, kde neroste obilí. Jinak by dotyční mimozemšťané měli pro své kreace dost slámy doma a neputovali by na létajících strojích vesmíru kraj. Kromě obilí je pro ně zjevně vzácností i tráva. A také řepka olejná: i v té vytvořili v Rájci-Jestřebí kruh, pečlivě zaznamenaný tuzemskými kruhology.

Že tyto obrazce pocházejí od mimozemšťanů, o tom svědčí jejich značné rozměry. Výsledný vzhled se dá ocenit jen z nadhledu. Když autoři dokončí své dílo, usednou zpět do létajícího talíře a kochají se svým výtvorem z patřičné výšky. Jako bych už slyšel výtku, že podléhám bludu, když věřím v autorství mimozemšťanů, ačkoliv žádný z obrazců neopatřili svou signaturou. Ale co když to u nich není zvykem?

O kruzích v obilí se v současnosti píše stejně dychtivě, jako tomu v minulosti bývalo na prvních stránkách novin při líčení „neutuchajícího žňového úsilí“ - v duchu tehdejšího hesla „ani zrno nazmar“. Zmíněné heslo pak v lidovém podání vedlo k otázce, zda je radno sbírat i zrna ječná.

Na sklonku osmdesátých let minulého století skončilo v médiích povinné každoroční podrobné žňové zpravodajství podávané dramaticky a téměř válečnicky coby „bitva o zrno“ vedená kombajnérskou „plechovou kavalerií“. Žně se staly opět tím, čím byly po staletí. Tedy každoroční součástí zemědělského roku. Někdy úspěšnější, jindy méně, jak už to v přírodě přirozeně bývá.

Ovšem s koncem bitevně pojatého žňového zpravodajství hrozilo riziko, že dojde k druhému extrému. Že o zrajícím obilí a o sklizni se v médiích neobjeví ani ň. Co když i proto se do věci vložili mimozemšťané? Prostřednictvím kruhů v obilí se starají o to, aby aspoň touto cestou se obkročmo dostala zemědělská tematika do zpráv. Možná jsou touto pohnutkou vedeni i někteří pozemšťané. Mám na mysli ty, kteří tu a tam veřejně přiznají, že kruhy v obilí vytvořili oni. Mají dokonce své speciální označení - circlemakeři.

Ke svým kouskům používají obvykle prkno a provaz. Přiřadili se k nim i astronomové na obilním poli nedaleko hvězdárny v Úpici. Posléze se značně bavili, když tam s vážnou tváří dorazili ufologové. Ale to ještě nic neznamená. Kdo se kdy zajímal o výtvarné umění, dobře ví, že kromě originálních obrazů existují i falzifikáty! Často velmi zdařilé, jak se o tom lze přesvědčit v Arnauově knize Umění padělatelů.

Ostatně i doktor Jiří Grygar, známý astrofyzik, vědecký skeptik a milý člověk, nevyloučil, že původ každoročně objevovaných kruhů v obilí nemusí být jen dílem lidských rukou. V televizní debatě připustil, že může jít o výsledek vzdušného víru, zvaného tančící derviš. Už to je od pana Grygara cenné. Nemůžeme po něm chtít, aby plédoval pro autorství mimozemšťanů. Bylo by to z  jeho strany neseriózní, když žádné létající talíře v dalekohledu neviděl, jak mi jednou v přátelské rozmluvě sdělil. Ani já jsem nikdy neviděl létající talíř, ale docela se mi líbí představa, že někde existují mimozemšťané se zájmem o výtvarné umění. Některé z jejich obilních kreací jsou natolik výjimečné a kouzelné, že by je ocenil i kouzelník Žito. Možná i král Ječmínek. Jisté je, že fantazii tu kvete pšenka.

Kvete i mnoha ufologům, včetně těch ruských. Když se v okolí tamního města Togliatti začaly objevoval kruhy v obilí, byl to jeden z impulzů k založení speciální školy pro zkoumání takzvaných paranormálních jevů. Taťána Marková, mluvčí ruských ufologů, prohlásila, že jedním z úkolů školy v Togliatti je připravit studenty na setkání s mimozemšťany.

Snad by takové znalosti mohly být prospěšné i zemědělcům, kteří z ufonských výtvorů nejsou vůbec nadšeni. Uválené obilí není zrovna ideální pro sklizeň. Co nezválí mimozemští výtvarníci, dorazí pozemští kruhologové. Dychtivě pobíhají po poli s přístroji a zkoumají stébla, zda jsou jen ohnutá, nebo zlomená.

Příprava na setkání s mimozemšťany má racionální jádro. Nastal nejvyšší čas ujasnit si, zda od nich budeme požadovat víza pro překročení našich hranic. Kde je však mají získat? Je tu i otázka, zda nebudou rozčarováni, že pozemská odborná výtvarná kritika se nevěnuje - až na velice vzácné výjimky - hodnocení a rozboru jejich obilních výtvorů. Neházejme však flintu do žita, zvláště ne do toho vykrouženého. Někdo z mladých kritiků se možná chytí šance a specializuje se na tento obor. Za odměnu pak bude pozván na stáž někam do vesmíru.

Domnívám-li se, že původcem roztodivných obrazců by mohli být opravdu i lidé z vesmíru, neznamená to, že bych vám chtěl tento názor vnucovat. Rozhodně ne tak vehementně, jako ho vnucoval policistům mladý holandský circlemaker, když byl přistižen při vytváření kruhů v pšenici. Uvědomil si, že mu hrozí trest za poškozené obilí. Proto začal dychtivě a zaníceně přesvědčovat policejní hlídku, že je nevinný, a to s odůvodněním, že každý na světě přece ví, že kruhy v obilí dělají mimozemšťané!