MUSICA ANTIQUA
Čtvrtek 10. srpna, Český rozhlas 3 - Vltava, 21.20
Z
barytonu učinil kníže Esterházy módní nástroj
Když
se řekne baryton, každému se vybaví mužský hlas střední polohy nebo žesťový
nástroj - eufonium. Jenže baryton je také smyčcový hudební nástroj a ten už
zná jen málokdo. Hraje na něj jen několik umělců a byla dlouhá období, kdy
se na něj vůbec zapomnělo. Zato v době baroka byl nástrojem módním, zvláště
ve šlechtických kruzích. Miloval ho totiž „nádherymilovný“ kníže Mikuláš
Esterházy, naučil se na něj hrát a zasloužil se i o to, že pro tento
nezvyklý nástroj vznikl poměrně velký počet skladeb. Hra na baryton vyžaduje
značné mistrovství. Je to smyčcový nástroj, který konstrukčně patří do
rodiny gambových nástrojů - je vlastně typem basové gamby a pravděpodobně
výslednicí vývoje anglické lyrové violy a později violy bastardy. Nejstarší
zprávy o hře na baryton jsou z Anglie počátku 17. století. Baryton je
komplikovaný nástroj. Hraje se na něj houslovým smyčcem na horních 6 až 7
střevových strunách a zároveň se drnká palcem levé ruky na kovové - dříve
mosazné nebo ocelové - struny, natažené vedle hmatníku mezi nožkami kobylky
a přes speciální nízkou podélnou kobylku před struníkem až ke spodní hraně
nástroje, kde jsou pevněny. Těch doprovodných strun býval různý počet -
nejvíce 27. Většinou se na ně drnkal bas, ale důležité bylo vytváření
souznějících - alikvotních tónů. To dává zvuku nástroje charakteristickou
barvu. Leopold Mozart ji ve své Violinschule z roku 1756 přirovnal ke „zvuku
čmeláka nebo tichému bzučení včely“. Bez nadsázky je možné tvrdit, že bez
záliby knížete Mikuláše Esterházyho by nevznikl tak bohatý barytonový
repertoár. Kníže měl ovšem pro pěstování své záliby ideální podmínky. V nově
vybudovaném zámku na uherském břehu Neziderského jezera, který dal postavit
podle vzoru Versailles, byly dva koncertní sály, divadlo, několik komorních
sálů a především hudební soubor, kapela vedená Josefem Haydnem. Členové této
kapely museli s knížetem na baryton hrát dua, tria i větší skladby, ve
kterých nesměl chybět barytonový part. A protože takových skladeb bylo tehdy
málo, museli pro baryton i komponovat. Největší počet skladeb pro baryton
napsal Josef Haydn (celkem 175 divertiment, duet, trií, sonát, kasací i
koncertů), ale naléhání knížete vyhověli i Antonín Kraft, Aloysius Luigi
Tomasini, Josef Burgsteiner a Anton Neumann. Jejich skladby uslyšíte
v podání německých umělců a polského Baryton tria.
LUDMILA VRKOČOVÁ |