číslo 32 |
|
vyšlo 31. 7. 2006 Pořiďte si |
|
DVD NOVINKY Vzpomínka na Pavla Kouteckého Časopis DiViDi vydal další ze svých speciálních čísel. Zatímco to předcházející vsadilo na jistotu (nabídlo filmy s Vlastou Burianem), tentokrát se jedná o projekt nekomerční a velice záslužný. DVD, které je součástí časopisu, nabízí několik pohledů na tvorbu nedávno zesnulého dokumentaristy Pavla Kouteckého a sedmdesát minut reklam z dob minulých doplněných o pořady Dva chlapi v kuchyni a Táto, mámo, přesvědč mě, že jezdíme bezpečně. Nosič tak obsahuje pozoruhodnou kolekci se vzpomínkami na dobu, kdy nám vládli komunisté a o svobodě jsme si mohli nechat jenom zdát. Jeho hlavními součástmi jsou Kouteckého dokument Vzpomínám, vzpomínáš … vzpomínáte? a blok reklam a agitek, které předvádějí veselé muže za plotnou a podařenou rodinku ve víru silničního provozu; jako bonus jsou připojeny další dva dokumentární filmy Pavla Kouteckého - Óóóó, my se máme a Oj, to byl boj. Snímek Vzpomínám, vzpomínáš … vzpomínáte? je přívětivým ohlédnutím, za čím že jsme se to mezi lety 1945 a 1989 pachtili a co nás obklopovalo. Některé záznamy jsou skutečně bizarní - například městský rozhlas, který živě komentoval počínání chodců na přechodech. Při pohledu na fronty čekajících na pomeranče (které i tak byly na příděl) dnes už jen lehce mrazí. Zmínka o vývoji československých silikonových punčoch vyvolá úsměv, stejně jako možnost „dámského posedu“ na československém skútru. Naše děti už jistě nepochopí, proč byly některé páry vyváděny z tanečního parketu (když se partneři pustili) ani co to byly bony. Naštěstí. Při práci na filmu si prý jeho tvůrci užili hodně legrace. Alena Müllerová z České televize na to velice ráda vzpomíná: „Pořád někdo chodil s novými nápady, neustále nám přibývaly další a další předměty a vzpomínky. Hodně jsme si hráli a myslím si, že i ten film je hravý. Rozhodně je to jeden z nejzábavnějších snímků, na kterých jsem s Pavlem Kouteckým spolupracovala,“ dodává dramaturgyně, která se ovšem na tomto filmu podílela i autorsky. Do totalitních dob nás vrátí i reklamy, které na DVD tvoří (ne)skutečné panoptikum. Mnohé z nich jsou natočeny překvapivě kvalitně, ovšem zub času je tu znát: než se dojde k jádru sdělení, člověk by málem vyrostl. Dnes by se takhle reklamy rozhodně točit nemohly - nikdo by u nich totiž nevydržel. Skutečnou lahůdkou mezi nabízenými spoty je reklama na rádio Tesla - filharmonie. Komentář lákající ke koupi čte Jan Werich, který se na konci filmečku dokonce představí. A ještě jeden postřeh: možná dnes mnohé udiví, kolik vznikalo reklam animovaných. Inu, česká škola animace se uplatnila i v propagačních snímcích, které tak podávají svědectví nejen o době a jejích poměrech, ale také o jedné etapě československého filmu. TOMÁŠ PILÁT |