číslo 33

vyšlo 7. 8. 2006

Jak to vidí

Jiřina Šiklová, socioložka

ZKRAJE TÝDNE

O stáří a toleranci

Ageismus, pojem odvozený od anglického slova age, tedy věk, vyjadřuje také postoj, který znevažuje a podceňuje staré lidi jako celek, tvrdí, že fáze života, které říkáme stáří, již nemá hodnotu a že starý člověk je jen sužován nemocemi a nic pěkného už nemůže prožít. Opravdu je to tak?

V českobratrském kostele v Novém Městě na Moravě a v přilehlém parku se v první polovině července sešlo více než sedmdesát starších lidí - zájemců o čtrnácté ekumenické setkání s Biblí a uměním. Účastníci poslouchali přednášky a diskutovali na téma Tolerance - možnosti a meze. Probírali pojetí tolerance ve Starém a Novém zákoně, v politice, v moderní i postmoderní době, u Rádla, Masaryka, ale i v Izraeli, v Iráku, v rodinách a mezigeneračních vztazích. Posluchači i přednášející diskutovali o tom, zda tolerance je jen snášení odlišného názoru a jednání, nebo lhostejnost a nedostatek vlastního zaujetí a hledání přežití ve světě.

Je tolerance slabost, nebo síla? Může a má být člověk, který je hluboce o něčem přesvědčen, tolerantní? Není tolerance jen neschopnost hájit svůj názor? Nebo je to omezenost sebe sama, ovlivněná módně postmoderním přístupem, který všechno relativizuje?

S přednáškami se střídaly koncerty i zcela neformální diskuse kolem táboráku na zahradě za kostelem, při kterých se neopékaly vuřty, ale pokračovalo v povídání o banalizaci zla a dobra či o právu na změnu názoru. Již dlouho jsem neviděla a nebyla ve společnosti lidí takto zaujatých myšlenkami, které mnozí mladí a často  povrchní lidé ani neumí zformulovat. Průměrný věk shromážděných byl kolem sedmdesátky, skoro všichni již byli v důchodu. A všichni si tento náročný způsob trávení části léta sami vybrali a sami zaplatili, přestože věděli, že tím nezvýší svoji kvalifikaci ani hodnotu na pracovním trhu.

Vyvolávali tito lidé ve svém okolí ageismus? Možná ano. Ale mladí lidé, kteří na akci občas na chvíli zavítali, je sledovali s obdivem a naslouchali jim. Vědomý i podvědomý strach z vlastního stáří, který právě vyvolává negativní postoje vůči starým lidem, v nich asi roztával. A možná, že někteří by docela rádi strávili svou dovolenou podobně. Společnost nelze změnit nařízením, úctu ke starým nevyvolá usnesení Ministerstva práce a sociálních věcí ani Evropské Unie! Ale lze ji ovlivnit vytvářením malých skupin občanů, kteří svůj životní styl nepřímo předávají druhým tím, že je inspirují k napodobování. Léto budiž pochváleno!