číslo 34

vyšlo 14. 8. 2006

Nalaďte si

POKRAČOVÁNÍ ZA PĚT MINUT

Pátek 25. srpna, Český rozhlas 3 - Vltava, 20.00

Paleček a hrůzostrašné historie

Parodické dílko Tajnosti hradu Tollenštejna vycházelo na pokračování v časopise Paleček v roce 1875. Tento humoristický a satirický obrázkový týdeník přinášel původní i přeloženou prózu, lyrické i epické verše, epigramy a právě parodie. Vycházel v letech 1872 až 1887. Úkolem Palečku bylo podle programové básně E. Zuengela v 1. čísle „tepat hříchy, vady, bludy“ a být, jako byl kdysi Paleček krále Jiřího z Poděbrad, „králův šašek - šaškův král“. Pěstování českého humoru v samostatném časopisu mělo vytlačit do té doby oblíbené německé humoristické časopisy a také tzv. krvavou literaturu, kterou právě Tajnosti hradu Tollenštejna parodují.

Paleček byl určen stabilizované vrstvě vzdělanějších čtenářů, proto v něm byl kladen důraz na jazykový humor.

V 80. letech 19. století se v Palečku na dobré úrovni uplatňovala satira, týkající se především literárních, uměleckých i společenských problémů, někdy i politického života, ačkoli měl časopis v podtitulu „humoristický týdeník nepolitický“. To způsobovalo občasnou konfiskaci čísel. Postupně se Paleček - také pod vlivem konkurence Humoristických listů a nově založeného Švandy dudáka - dostával do existenčních potíží a ztrácel svůj význam. Po smrti redaktora Pokorného v roce 1887 bylo vydávání zastaveno.

V roce 1875 časopis Paleček rediguje spolu s Josefem Štolbou Augustin Nevšímal. Tato redakce výrazněji reaguje na postoje a výhrady tehdejší literární kritiky a využívá nové příležitosti parodovat styl soudobých populárních autorů, například Julese Verna. V této oblasti vyniká právě Nevšímal, který v Tajnostech hradu Tolenštejna neparoduje pouze styl, naráží také na otázku literárního trhu.

August Nevšímal, vlastním jménem Augustin Vojtěch Nevšímal, se narodil ve Vlašimi v roce 1847. Ještě během studií se živil jako redaktor a přispěvatel časopisu Paleček. Uplatňoval zde svoji schopnost snadné tvorby a smysl pro humor, přispíval rovněž do Humoristických listů. Úspěšný byl hlavně jako epigramatik a autor doprovodných veršů ke kresbám, s jeho jménem se setkáme i ve Wernischově  antologii zapomenutých básníků Zapadlo slunce za dnem, který nebyl. Spolu s J. V. Sládkem napsal veršované drama Edip král, studentsky rozvernou parodii, kterou později upravil jako operetní libreto. V knize Trojlístek soustředil humoristické básně, politické satiry, a epigramy využívající dobově populární témata: věda, církev, darwinistická teorie, panující mravy, byrokracie, staré panny... A také parodie lidových písní nebo Hálkových Večerních písní. Své prozaické práce shrnul do souborů Humor rodného kraje a Humor života. Ten obsahuje také parodii na tehdy módní kolportážní romány Tajnosti hradu Tollenštejna.

August Nevšímal zemřel v Praze 27. 6. 1916, je pohřben na Olšanském hřbitově. K devadesátému výročí úmrtí tohoto zcela zapomenutého autora oživí Český rozhlas 3 jeho „velezajímavý román“ Tajnosti hradu Tollenštejna s použitím studie Blanky Hemelíkové, která jeho život a dílo z pověření Ústavu pro českou literaturu prozkoumala a vynesla na světlo z depozitáře časopisů.

ALENA ZEMANČÍKOVÁ