číslo 34

vyšlo 14. 8. 2006

Pořiďte si

NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Prima sezona Glena Hansarda

Kapela The Frames patří doma v Irsku k nejoblíbenějším souborům, její tamní věhlas je srovnatelný s popularitou irských hvězd světového jména - Vana Morrisona, Sinéad O‘Connorové či U2. Pro našince je o to příjemnější je, že The Frames se již před několika lety velmi zalíbilo na Moravě, zvláště tedy jejímu zpěvákovi, kytaristovi a skladateli Glenovi Hansardovi, jemuž se stalo Valašské Meziříčí takřka druhým domovem. Po mnoha koncertech, které v Česku sám či se svou skupinou odehrál (ty v brněnském klubu Stará Pekárna vyšly v roce 2002 na koncertním albu The Frames Breadcrumb Trail) natočil ve studiu Sono v Praze i svou první sólovou desku The Swell Season (vyd. Plateau/Indies Records). Ihned po jejím vydání ji zájem irských posluchačů vynesl až na páté místo v žebříčku nejprodávanějších alb. Stranou zájmu by neměla zůstat ani u nás - nejen proto, že ji s Českem pojí několik dalších skutečností.

Impulsem k přípravě desky byla Hansardovi nabídka jedním z jeho českých koncertů okouzleného režiséra Jana Hřebejka k natočení dvou písní pro tehdy chystaný film Kráska v nesnázích. Víc než zakázka od filmařů ale Hansarda zřejmě inspirovala studiová spolupráce s talentovanou valašskomeziříčskou zpěvačkou a klavíristkou Markétou Irglovou, která ho už několik let doprovází na koncertech, při nichž se musí obejít bez své kapely. Irglové přínos se nakonec neomezil jen na vokální a klavírní doprovod, sama napsala dvě písně (včetně působivé titulní instrumentálky, již Hansard nazval podle své oblíbené knihy Josefa Škvoreckého Prima sezona), u dalších dvou je spoluautorkou. Empatií obdařenou dvojici na albu příhodně doplňují ještě Hansardovi přátelé z irského Corku, finská houslistka Marja Tuhkanenová a francouzský violoncellista Bertrand Galen.

Album The Swell Season je rockovému zvuku The Frames hodně vzdáleno, je to deska komorní, cohenovská, neobyčejně emocionální. Šestatřicetiletý Hansard je klasický písničkář, jehož léta hraní po dublinských ulicích naučila sdělnosti a přesvědčivosti. Jeho výraz obsáhne excentrickou jurodivost i posmutnělou melancholii. Hlavní premisou tohoto muzikanta je ale neobyčejný skladatelský talent, díky němuž bude jeho tvorba výrazná asi v jakémkoli aranžmá. Ztišená a křehká Prima sezona je toho důkazem. V Česku letos už asi těžko vznikne lepší folkové album.

MILAN ŠEFL
 

Nonsens ve světě pohádek

Herečka Aňa Geislerová dostala od Supraphonu k interpretaci Pohádky pro neposlušné děti slovenského autora Dušana Taragela (v překladu Kristýny a Johanky Zelinských) - texty psané perem módního nonsensu (což vůbec není míněno pejorativně), plné absurdit a nečekaných drsných zvratů. Ke klasické, zejména té laskavě ušlechtilé pohádce mají na míle daleko; i když - připomeneme-li si ty rovněž klasické Grimmovy nebo i některé naše, věru v nich nemusíme hledat kruťárny lupou.

Autor zamířil na roztodivné dětské zlozvyky - od žalování, dloubání v nose až třeba po lakotu či odmlouvání, jeho hrdinové se tvrdošíjně drží svých slastných (ne)činností a ne a ne se je odnaučit. Není tedy divu, že na ně čeká trest. Ovšemže ani jedna pohádka nekončí nápravou nebo smírem - zkrátka happy endem, a interpretka si ty katastrofické konce pěkně vychutnává. Vládne bohatým spektrem hlasových odstínů, umí účinnou zkratkou odlišit jednající postavy (jdou jí hlavně maminky a paní učitelky), v pravou chvíli rozverně vzkřiknout a jednotlivé texty svým výrazným přednesem vypointovat. Rozhodně nezvyklé, chvílemi mírně šokující zážitek, který vyžaduje posluchačskou spoluúčast a zejména smysl pro humor. Malým dětem, vychovávaným dosud hlavně na Hrubínových básničkách, se doporučuje pouze s předběžným výkladem, zato těm starším a taky těm, co znají Emanuela Fryntu, se až tak moc vysvětlovat patrně nemusí.

(ap)