číslo 38

vyšlo 11. 9. 2006

Nalaďte si

VÝLETY S VLTAVOU

Pondělí 18. až pátek 22. září, Český rozhlas 3 - Vltava,
premiéra v 8.11, repríza v 15.45

Lysá hora - královna Beskyd

Cíl Výletů s Vltavou leží tentokrát hodně vysoko - 1323 metrů nad mořem. Masiv Lysé hory, nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd, je oddělen hlubokými údolími Ostravice, Řečice a Mohelnice. Je tvořen dominantním vrcholem Giguly, což je starý název, o jehož obnovení se zasadil Petr Bezruč. Členitostí a rozložitostí tvoří samostatnou horskou skupinu se čtyřmi hlavními rozsochami a několika dalšími bočními hřebeny a hřebínky.

Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Podle pověsti je naplněna vodou až po okraj a voda se prý rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší svoje hříchy a přijde soudný den. Jiná pověst zas praví, že v Lysé hoře je ukryto vojsko bájných slezských rytířů. Dokud nad horou ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Až se rozletí do dolin, vyjedou z Lysé hory rytíři na koních a budou bojovat s nepřítelem.

Za výchozí bod výstupu na Lysou horu jsme si společně s Jaroslavem Matulou, předsedou Klubu českých turistů, odboru Baník Ostrava ČKD, zvolili Ostravici. Nejprve jsme se ale zastavili ve Srubu Petra Bezruče, kde básník od roku 1935 pravidelně pobýval a odkud pořádal výšlapy na Lysou (poslední uskutečnil ve svých 86 letech). Nemohli jsme se však zdržet dlouho, vždyť Bezruč pro nezvané hosty nechával všude po srubu veršované vzkazy, jako například: Návštěvy mne unavují, / rozhlédni se po mé sluji, / kde se skrývá starý hřib, / za deset minut syp.

Cestou na vrchol určitě stojí za to povšimnout si Ondrášových děr. Jedná se o rozsedlinové jeskyně s typickými pseudokrasovými jevy v godulském pískovci v západních svazích Lysé hory. Celková délka puklinových chodeb je 250 metrů a největší Zbojnická nebo také Ondrášova jeskyně je 34,5 metrů dlouhá. Podle pověsti je právě zde schován poklad legendárního zbojníka Ondráše.

Na vrcholu Lysé hory navštívíme mimo jiné budovu televizního vysílače. Jeho stavba byla podle projektu pražského architekta Trnky dokončena na počátku 80. let minulého století a pravidelné televizní vysílání druhého programu ČST bylo zahájeno 1. března 1980. Od té doby doznaly technologie vysílání značné změny, a ty se promítly i do vnitřního vybavení této radiokomunikační budovy. Na její prohlídku nás pozve Lubomír Carbol, který se stará o technickou správu objektu.

Lysá hora patří mezi nejdeštivější místa v České republice. Průměrný úhrn ročních srážek se pohybuje okolo 1500 mm. Sněhová pokrývka zde vydrží 3 až 4 měsíce a průměrná roční teplota je 2,3 stupňů Celsia. Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků zde bylo zahájeno 15. července 1897. Od listopadu 1918 se začaly výkazy odesílat do Státního ústavu meteorologického v Praze. Po druhé světové válce zde byla zřízena letecká meteorologická stanice v dřevěném srubu a v roce 1954 byla dokončena stavba nové budovy. Právě v té navštívíme Otakara Šlofara, který zde pracuje jako pozorovatel už 21 let.

Odměnou za namáhavý výšlap na Lysou horu je všem turistům neopakovatelný kruhový rozhled na hřebeny a údolí Beskyd, na Jeseníky a na východě až po Západní Tatry. A pokud někomu ve svahu dochází dech, může si opakovat rčení, jehož autorství je rovněž připisováno Petru Bezruči: Chceš-li odolati stresu či moru, vyjdi si často na Lysou horu.

ROMANA KUBICOVÁ