číslo 42

vyšlo 9. 10. 2006

Dívejte se

Zákruty dějin mohou být magické

Pondělí 16. října, ČT 2, 21.25

V Maďarsku vznikají pozoruhodné filmy, mnohdy jistě sporné, ale většinou zajímavé. Snímek Porcelánová panenka, výtvarně i vypravěčsky stylizovaný, se skládá hned ze tří příběhů. Záměrně se vyhýbá přesnějšímu časovému zakotvení (například vojenské uniformy postrádají rozlišovací znaky), avšak lze uvažovat snad o období meziválečném i těsně poválečném. Vesnické prostředí, které tu tvoří mlčenlivou kulisu, je pohrouženo do vlastní nehybnosti, postavy v něm nestárnou.

Každá ze tří epizod se nějakým způsobem váže k zásahu zvenčí, který přináší rozvrat tamních jistot, vesničané se smiřují s postavením nehnutě přihlížejícího davu, jemuž se cosi nařizuje. Režisér Péter Gardos se přidržuje dlouhých záběrů, často v podobě jízd, občas je pohyb zrychlen či zpomalen, aby vznikl náznak čehosi výlučného a nezařaditelného, vsáklého do všední reality.

Záměrné zasazování příběhu tak říkajíc mimo čas a prostor, pozvolna plynoucí dění vytváří zřetelně „jinakou“ realitu, která má přitom shodné vnější rysy s tou skutečnou. Nevtíravé začlenění pohádkových atributů naznačuje směřování k vytváření jakýchsi novodobých legend, které archaické prostředí dovoluje přijmout jako nedílnou součást. Na počátku obsazuje vesnice vojenská jednotka, velitel káže shromáždit vše, co by případně mohlo být použito jako zbraň. A dovídáme, jak nebezpečné může být, když pokoření v něčem, třeba ve sportovním zápolení, předčí okupanty. V prostřední, asi nejbizarnější epizodě vesničané uvěří tvrzení představitele nové moci, že pro něho není nic nemožného, ani vzkříšení lidí již několik let pohřbených. Závěrečná povídka se dotýká odsunu německého obyvatelstva - staří manželé, kterým se podařilo transportu uniknout, marně hledají záchranu v sousední vsi. Tento příběh se také liší od předchozích: zatímco v nich vesničané jen trpně reagovali na často násilné podněty zvenčí, nyní se aktivně podílejí na osudu svých bližních, když se ve sváru ocitne příkaz pohostinnosti s nutkáním ke zradě.

JAN JAROŠ