číslo 50 / 2006

Televizní glosář

...JANA SVAČINY

Labyrintem s vysvětlivkami

Půl druhého desetiletí odstupu je dostatečně dlouhá doba k tomu, aby se aktuální událost mohla stát objektem věcné historické analýzy. V případě společenského převratu z listopadu roku 1989 to dokázal historik Jiří Suk, když před dvěma lety vydal svou zevrubnou studii nazvanou Labyrintem revoluce. Právě tato Sukova kniha posloužila jako podklad a východisko stejnojmenného pětidílného cyklu dokumentů, který pro Českou televizi natočil režisér Petr Jančárek.

Faktografická věrohodnost obsahu rozsáhlé mozaiky subjektivních svědectví a komentářů pamětníků a dokumentů je mimo diskusi. Splněna je i potřeba dílčí novosti pohledu (viz například málo známé peripetie prezidentské volby či autentické nahrávky některých jednání OF). Za obojí ručí Sukova literární předloha, mj. oceněná prestižní cenou Magnesia Litera 2004 - Kniha roku. Přesto se pokus o její převod do podoby televizního dokumentu nezdařil.

Na vině byla touha režiséra Petra Jančárka po originalitě formy. Zřejmě pro ni se rozhodl obvyklou mozaiku mluvících hlav vzpomínajících pamětníků, která je logickou osou a těžištěm všech pěti dílů cyklu, prostoupit a ozvláštnit variací známého principu „divadla na divadle“. Záznam výpovědí svědků a protagonistů událostí dnů Velkého plyšového převratu (ale i dob před a po něm) přenesl na plátno a obrazovky umístěné na divadelním jevišti. Před ně pak naaranžoval hrané scénky ze zkoušek jakéhosi fiktivního scénického pásma.

Odstup od historických faktů, v principu daný jejich dnešní interpretací pamětníky, měl zřejmě umocnit a oživit odstup vysvětlujících „osobních“ komentářů postav dvojice konferenciérů, režiséra a jeho asistentky. Zoufalá topornost a proklamativní didaktičnost jimi přehrávaných scének (většinou sepsaných v duchu Werichova „co čtenář, to blbec“) působila místy až parodickým dojmem. Převládající pocit trapnosti ve výsledku pohřbil nejen snahu o větší sdělnost cyklu, ale bohužel poškodil i autentickou informační hodnotu celé historické reflexe.

Autor je televizní publicista