číslo 52 / 2006

Televizní glosář

...JANA JAROŠE

Vynikající umělecká díla nestárnou

Uplynulý týden nabídl několik špičkových uměleckých děl - vesměs byly zařazeny do víkendového programu. Ačkoli od jejich vzniku uplynula řada desetiletí, stále fascinují. Přelet nad kukaččím hnízdem (9. 12., ČT 1), kterým se Miloš Forman v Hollywoodu prosadil, ohromuje významově mnohavrstevným vyprávěním, které se přitom nezříká komediální nadsázky. Film vyprovokoval různé výklady - třeba blázinec, v němž se vzpurný a nepoddajný hrdiny ocitne, býval přirovnáván k despotické společnosti, ovládané špiclováním a demagogií. Obrovitý podíl na konečném zdaru má samozřejmě Jack Nicholson - jeho šibalské úsměvy i švejkování skrývají přímo nevyjádřený útok na vše, co si člověka zotročuje. A jen velký herec dokáže rozezvučet jednotlivé výrazové plošky v polyfonní studii jedné nepoddajné povahy.

Americké muzikály, byť tanečně i pěvecky dokonalé, se zpravidla přidržovaly kýčovitých, sladkobolných historek. Teprve West Side Story (10. 12, ČT 2) vnesla počátkem 60. let zásadní změnu. Režiséři Robert Wise a Jerome Robbins, podpořeni dirigentem Leonardem Bernsteinem, se inspirovali nesmrtelnou Shakespearovou tragédií Romeo a Julie, jejíž syžet přetvořili a zasadili do reálného prostředí současného New Yorku a znepřátelených gangů dospívající mládeže. Navzdory stylizovanému tvaru snímek dosáhl mimořádné autenticity, i pěvecké a pohybové kreace jsou mimořádně uvolněné, jakoby spontánní - a jistě i proto působivé. Muzikál tímto počinem vstoupil do období zralosti, prokázal, že i v tomto zdánlivě únikovém žánru lze řešit závažné problémy.

Nezestárnul ani český televizní snímek Lítost Evalda Schorma, uvedený rovněž v neděli 10. 12. na ČT 2. Má až banální námět - roztržku mezi otcem a synem. Ovšem nestačíme žasnout, s jakou pronikavostí a výmluvností ji zhmotnil. Na ryze privátní bázi se tu odráží veškerý duchovní marasmus začínající normalizace, přízemní existence bez naděje na jakoukoli změnu k lepšímu. Otce, jenž se smířil se svým osudem, výtečně ztvárnil Rudolf Hrušínský, vtiskl mu jak mimickou nehnutost, tak ztišenou, ba monotónní dikci mluvy.

Autor je filmový a televizní publicista