číslo 4 / 2007 |
|
Sestry, dcera a romský rapper Hned několik pozoruhodných nahrávek nadělila na sklonku minulého roku posluchačům naše malá a menší vydavatelství. Vyzrálost a osobitost všech tří titulů, jichž si na následujících řádcích všimneme, je dalším důkazem toho, že domácí hudební scéna není ani zdaleka tak nudná a šedivá, jak by mohl usoudit posluchač, vytvářející si názor pouze na základě dramaturgie nejposlouchanějších českých rádií. Už třetí desku vydaly u Indies MG Records Sestry Steinovy, tedy sourozenecká dvojice Karolina Kamberská a Lucie Steinhauserová. Od svého kritikou oslaveného debutu Lilie polní (2001) vyzrály, a to po všech stránkách. Kamberské texty prozrazují nabytou životní zkušenost, aniž by se z nich vytratila břitkost a nepřikrášlenost, pro písně „Steinovek“ charakteristická („Budu tě líbat a budu ti lhát / budu tě hladit a budu tě štvát / Zazpívám zatančím rolničky zachřestí / jednou jsi slepej a to je tvý neštěstí!“ - zpívají svými andělskými hlásky v písni Svatební). Vynalézavé proplétání dvou akustických kytar je na novince obohaceno hostujícími hudebníky ovládajícími baskytaru, violu, housle či nejrůznější perkuse, což písně posouvá ještě dál od folkových pódií, na nichž dívky začínaly. Snahu o větší stylové rozpětí symbolizují dvě verze titulní skladby Jen děcko se bojí - jedna se nese v rockovém, druhá v elektronickém duchu, ale i náznaky blues či latiny v některých dalších písních. Pozoruhodná je také úvodní, a capella nazpívaná píseň Myši nebo náladotvorná Sibiřská orámovaná šuměním větru a vytím šakalů. Sestry Steinovy jsou zkrátka i na své novince suverénní a hravé. Překvapivě zralé je i první album osmatřicetileté zpěvačky a herečky Sylvie Krobové, dcery divadelního režiséra Andreje Kroba. Členka Smoljakova Studia Láďa vystudovala na konzervatoři operní zpěv, zkoušela štěstí v Kühnově dětském sboru, v orchestru Agon, zpívala ve folkové i rockové skupině, ale nakonec se rozhodla předstupovat před posluchače sama za sebe. Pro svou desku Stín napsala patnáct písní (závěrečná Rjabina je upravená ruská lidovka), v nichž se doprovází střídavě na akordeon a klavír. Nejde však o čistě sólovou písničkářku - v její hudbě hrají podstatnou roli Oto Sukovský s bezpražcovou baskytarou a zkušený violoncellista Vojtěch Havel. Krobová nezapře ruský původ, své posmutnělé písně podává s přiměřenou dávkou patosu; dramatičností interpretace ostatně připomíná své hudební spřízněnkyně Radůzu či Tu Janu z Velké Ohrady. Její poněkud pozdní debut (vydal Black Point) je každopádně velkým příslibem a jedním z nejpříjemnějších překvapení minulého roku. To samé se dá ovšem napsat i o albu skupiny Gipsy.cz, kterou dal dohromady romský rapper Radoslav „Gipsy“ Banga, ve čtyřiadvaceti již ostřílený muzikant, lídr někdejší skupiny Syndrom Snopp, ale také autor hitu Lítat ke hvězdám z první série Česko hledá Superstar. Tentokrát ve spolupráci s renomovaným romským houslistou Vojtou Lavičkou známým zvláště z mezinárodní kapely Deep Sweeden a bratry Petrem a Janem Surmajovými (kytary, akordeon, bicí, kontrabas) natočil ambiciózní CD Romano Hip Hop (vyd. Indies Scope Records). Gipsy a spol. nabízejí písně, které se z ohlávky žánru vyvlékají důrazem na tradiční romskou muziku, „živé“ nástroje a chutí kořenit hip-hop dalšími příchutěmi - přinejmenším funkem a popem. Dalším „bodem“ navíc je Gipsyho schopnost textovat provokativně a vtipně: „Adios amigos, jsem slavnej, a ještě k tomu cigoš!“ rapuje v písni Tím, čím chcete a málokdo by mu tu relativní slávu nepřál. MILAN ŠEFL Foto Bohdan Holomíček a archiv |