číslo 7 / 2007

Jak to vidí

Jiřina Šiklová, socioložka

Snížek bílý, „úvé“ šílí

I když soudy se u nás táhnou věčnost, korupce bují a opakované útoky hlavy státu na Evropskou unii odrazují další investory, žijeme si v Česku vcelku dobře. Dokonce prý nejlépe ze všech postkomunistických států, jak se občas dovídáme z novin. Většina lidí se dokázala během devadesátých let přizpůsobit novým podmínkám: úspěšně podnikají, riskují, realizují své nápady, dávají zaměstnání druhým, prostě „naskočili do rozjetého vlaku“. Obdivuji je, stejně jako desítky knihovnic a stovky učitelů z malých měst a vesnic, které a kteří se snaží i do těch nejzapadlejších koutů naší země vnášet kulturu, pořádají besedy a diskuzní večery se zajímavými lidmi a povznášejí tak občany nad každodenní rutinu. Samozřejmě že mnohé z toho, co se dnes kolem nás děje, stále kritizuji a kritizovat budu. Například to, že se již více než třináct let vleče soud se statečným Kurdem, lékařem Yektou Uzunoglu, přičemž konec soudních tahanic je stále v nedohlednu. Nelíbí se mi ani to, že byl v lednu na pět a půl roku nepodmíněně odsouzen bývalý šéfredaktor Respektu a ministr pro informatiku, čestný člověk Vladimír Mlynář. Znám ho osobně celá léta. Možná že coby ministr udělal formální chybu v právním postupu, ale určitě nikoho vědomě neokradl. Naštěstí se po vynesení verdiktu odvolal. Podobně jako „za bolševika“ musí i dnes člověk věřit spíš vlastnímu úsudku než oficiálnímu sdělení soudního establishmentu. No, před třiceti lety odsuzoval tehdejší disidenty soudce Kašpar, dneska je to Slepička.

Ale i v našich současných médiích mi něco připomíná starý, bolševický systém. Je jím ten stále dokola opakovaný údiv novinářů a hlasatelů v televizi a v rozhlase nad tím, že v zimě je kupodivu mráz a v létě zase horko. Také za minulého režimu se každoročně „bojovalo“ o zrno a s „americkým broukem“ a mezitím třeba s nedostatkem posypového materiálu na umrzlé silnice. Možná si vzpomenete na rčení, tak oblíbené za socialismu: Snížek bílý, „úvé“ šílí. Pro mladší krátké vysvětlení: ÚV byla zkratka pro Ústřední výbor Komunistické strany Československa, jehož je - jak nedávno napsal i na stránkách tohoto listu senátor Jaromír Štětina - i právně přímým následovníkem dnešní Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy.

Myslím, že právě to je téma, které by měli řešit právníci. A novináři by o tom měli psát. Namísto toho zatím vybíjejí svůj talent na konstatování obtíží, které přinášejí „čtyři nepřátelé socialismu“: jaro, léto, podzim a zima.