číslo 9 / 2007

Televizní glosář

...Jany Cimburové

„Ostravaci“ mají nápady

Na úvod čerstvý zážitek: nedivila bych se, kdyby v nedělní večer stoupl počet infarktů u intelektuálů. Šok, který na ně čekal 11. února v osm večer, kdy po dlouhé době usedali k televizním obrazovkám v předtuše povznášejícího zážitku z dokumentu o Andreji Tarkovském, ten šok byl obrovský. Tedy, asi byl pořád menší, než kdyby na ně z obrazovky zamrkala třeba Helena Vondráčková, ale Franta Nedvěd stál taky za to - a rovnou čtvrthodinku... Příště prosím v případě časového posunu programu o větší citlivost - v archivních rezervách by se snad našla alespoň nějaká vážná hudba.

A teď k avizované Ostravě: tamějšímu televiznímu studiu se vede čím dál tím lépe. Jeho pořady se už stabilně usídlily v hlavních podvečerních časech všedních dnů a za zhlédnutí určitě stojí i ty, které jsou určeny diváckým menšinám. Kvalita publicistiky typu Pod pokličkou nebo Bydlení je hra už je všeobecně známá. Klipový pořad Medúza by si zasloužil pro svou hravost a nápaditost daleko lepší čas. Jako „zjevení“ ale působí - zejména vedle podobných dalších regionálních produktů - pořady křesťanského vysílání. Řekla bych, že takový Exit 316 by měl šanci se prosadit i za hranicemi. I když se v něm Aleš Juchelka - kdoví proč - jmenuje Kryštof. Deník Ostravaka zase značí, že do zábavy není třeba investovat miliony, když je dobrá, a vzpomeneme-li si na zajímavé počiny původní dramatické tvorby, také byly leckdy ostravské.

Jinak jsem si všimla, že vysílání všech našich hlavních televizí vládnou krimi a detektivky. Hlavně ve všední den jich zejména na Nově a Primě nespočítáte na prstech jedné ruky. Ve všech možných vysílacích pásmech. A víte, co je zvláštní? Na většinu z nich se dá koukat. Na rozdíl od většiny zpráv, plných většinou hloupých politiků ...

Autorka je televizní publicistka