číslo 11 / 2007

Pořiďte si

Potřebné znovuobjevovaní běloruské literatury

   Brněnské nakladatelství Větrné mlýny již dávno není kulturní veřejnosti známo jen díky „divadelní“ literatuře. Stále více je slyšet i o jeho dalších nakladatelských počinech nebo o časopisu Rozrazil, který taktéž vydávají. Nedávno pak velmi příjemně překvapilo Antologií běloruských povídek (2006). Navenek poměrně nevelká kniha drobného formátu na necelých třech stovkách stran přináší krátké prózy osmnácti autorů publikujících v uplynulém půl století a je opatřena předmluvou mladého bohemisty Sjarheje Smatryčenka, který antologii sestavil. Tento stručný úvod do dějin běloruské literatury pak čtenáři najdou zveřejněn i na internetových stránkách nakladatelství http://www.vetrnemlyny.cz. Hlavní část knihy tvoří texty vzniklé po roce 1990. Seznamujeme se tedy převážně se současnými autory.
   Každou přehledovou antologii lze vždy jenom přivítat. V tuto dvojnásob, neboť samozřejmě nelze ignorovat ani politické souvislosti: řada běloruských autorů nemá možnost publikovat, či to má přímo zakázáno.
   Bohužel sám se musím přiznat, a zároveň tak přitakat obecnému tvrzení, že běloruská literatura je z těch slovanských v naších zemích nejméně známá. Ze všech zastoupených autorů jsem doposud četl pouze prózy Vasila Bykava a o dvě tři jména při různých příležitostech zavadil časopisecky. V posledních letech je tato situace podmíněná jak neexistencí nových překladů, tak skutečností, že běloruština u nás není vyučována jako samostatný obor, a tudíž scházejí noví překladatelé. Nemůže být proto překvapením, že kniha vznikla poněkud netradičně: překlad nebyl pořízen zdejším překladatelem, ale běloruskými bohemisty. Odvedená redaktorská práce je v toto ohledu poznat, ale občas se stane, že čtenář se zarazí nad jazykovým zaškobrtnutím. Nejedná se však o výraznější vadu, která by znehodnocovala kvalitu publikace.
   Vzhledem k výrazné absenci běloruské literatury na našich knižních pultech je nutné zmíněnou publikaci přivítat. Je to o to snadnější, že se editorovi podařilo vybrat nejenom texty reprezentativní, ale zároveň kvalitní. Díky medailonkům zastoupených autorů, obsáhlé předmluvě, ediční poznámce i informaci o původních originálních textech se jedná o antologii, kterých by mělo být více. Odborníka zaujme, čtenáře pak potěší. Jen je smutné, že musíme znovu objevovat literaturu národa nám tak blízkého, navíc národa, který byl s námi vždy úzce svázán. Vždyť první běloruská kniha byla Franciskem Skarynem vydána v Praze a tuto událost zde připomíná i jeho socha.

PAVEL KOTRLA