číslo 16 / 2007

Rozhlas Plus

Rádio a lidé (8)
Seriál mapující osudy lidí a události spjaté s historií radiotechniky

Čaroděj z Menlo Parku

Jsou jména, která zná celý svět. Patří mezi ně i Thomas Alva Edison. Slavný vynálezce

má na svém kontě více než tisíc patentů, další tisíce jich zaregistroval na své firmy. Popisovat všechny Edisonovy objevy a obchodní úspěchy by bylo zdlouhavé, zaměříme se tedy pouze na tu část, která se týká elektronových lamp.

Thomas Alva Edison se narodil 11. února roku 1847 ve státě Ohio. Jeho dětství nebylo příliš šťastné. Byl často nemocný, do školy příliš nechodil. V sedmi letech se s rodiči přestěhoval do Port Huronu v Michiganu. Tamější školu ale navštěvoval pouhého čtvrt roku, ředitel ho neprávem považoval za zaostalého. Thomas měl totiž silnou vadu sluchu, vzdělával se proto doma sám. Zajímaly ho přírodní vědy a už v deseti letech si ve sklepě rodičovského domu vybudoval malou chemickou laboratoř. Na nákup chemikálií si přivydělával roznášením novin a prodejem ovoce. Úspěšně „zaměstnával“ i kamarády z ulice.

V patnácti začal vydávat vlastní noviny, kterým dal název The Weekly Herald. Edison postupně vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval i jako telegrafista. Vynálezy z oboru telegrafie (tiskací telegraf, duplexní telegraf) byly také prvními patenty, které úspěšně prodal. Utržené peníze investoval do výstavby později světoznámé laboratoře v Menlo Parku ve státě New Jersey. Byl patrně vůbec prvním, kdo do svých podniků přivedl na svou dobu obrovské množství techniků. Založil mnoho firem včetně proslulé společnosti General Electric Company.

Patent číslo 223898
V roce 1879 začal Edison provádět první zkoušky žárovky - jeho asi nejslavnějšího výrobku. I když nebyl první, kdo v tomto směru experimentoval, byl to právě on, kdo vyvinul použitelnou žárovku, zahájil její sériovou výrobu a uvedl ji tak do praktického života. První Edisonova žárovka se na malou chvíli rozsvítila někdy zjara roku 1879. Jako materiál vlákna byla tehdy použita zuhelnatělá bavlněná nit. Dne 21. října 1879 se už žárovka rozzářila naplno, i když žárovky z tohoto pionýrského období fungovaly sotva pár hodin. Tisíce vlákenek musel nechal Edison zuhelnatět, vyzkoušel stovky druhů materiálů, než objevil ten, který potřeboval. Cesta ke spolehlivé žárovce byla vydlážděna spoustou pokusů a omylů a zároveň byla symbolem Edisonovy vytrvalosti. Připravit bylo potřeba i napájecí zdroj a rozvody elektrických vedení. Žárovky tehdy Edison napájel stejnosměrným proudem, který prosazoval oproti střídavému proudu. Ten upřednostňoval Nikola Tesla. Patent číslo 223898 na elektrickou lampu (žárovku) Edison obdržel 27. ledna 1880.

Edisonův efekt
První žárovky měly vlákno ve tvaru podkovy nebo vlásenky. Edison se okolo roku 1883 pokoušel prodloužit dobu života žárovky tím, že do baňky umístil dvě nezávislá vlákna. Při vývoji a výrobě žárovky komplikovala Edisonovi život i tvorba usazenin na vnitřní straně jejich baňky - žárovkám se tak snižovala svítivost, žhavící vlákna byla křehká a brzy se snadno přepálila. Edison si při tom všimnul, že na potemnělé baňce zůstává jasná čára, která připomíná poledník v rovině vlákna. Kresba byla vždy nejzřetelnější na opačné straně, než bylo přepálené vlákno.

Známý český průkopník radiotechniky Pravoslav Motyčka v časopise Radioamatér (číslo 1/1937) popisuje dvě verze, jak došlo k důležitému objevu takzvaného Edisonova efektu. První z nich uvádí, že Edison patrně při jednom z mnoha pokusů objevil, že žárovkou protéká proud od studeného vlákna k vláknu žhavenému, pokud se studené vlákno zapojí přes galvanoměr na kladný pól žhavého vlákna. Druhá verze tvrdí, že zmíněný úkaz Edison objevil tím, že úmyslně zatavil do baňky destičku, aby si ověřil, zda rovněž bude ovlivňovat tvorbu úsad na vnitřní straně skleněné baňky žárovky. Při náhodném spojení destičky ke kladnému pólu zdroje pak zaznamenal průchod proudu od destičky ke žhavému vláknu. Protože vlákno bylo napájeno zdrojem okolo sta voltů, stačilo, aby se druhá elektroda (rezervní vlákno, respektive jeho upálená část či vložená kovová destička) spojila s kladným pólem zdroje a Edisonův efekt se projevil i bez napájení zvláštní, takzvanou Anodovou baterií.

Bylo zřejmé, že se jedná o zákonitý jev. Průchod proudu mimo pevné vodiče vyvolal údiv. I když se Edison dále soustředil na zdokonalení žárovky, prozíravě neopomenul svůj objev patentovat. O něco později právo na využití patentu v Anglii zakoupil od Edisona Marconi. Ukázalo se, že Edisonův efekt má pro další vývoj elektronových lamp naprosto zásadní význam.

West Orange
V roce 1886 se Edison přestěhoval do města West Orange a vybudoval zde rozsáhlý komplex výzkumných pracovišť v Glenmontu. Tento park je dnes národní historickou památkou známou jako Edison National Historical Site. Město Menlo Park bylo v roce 1954 přejmenováno na Edison a v místě bývalé Edisonovy laboratoře byl v roce 1937 vybudován památník a otevřeno muzeum.

V dobovém tisku můžeme zaznamenat i to, že roku 1911 navštívil Edison na pozvání Emila Kolbena Prahu a Brno.

Thomas Alva Edison zemřel18. října 1931. V den jeho pohřbu 21. října roku 1931 zhasly k uctění jeho památky všechny žárovky. Slavný vynálezce byl pochován v Glenmontu.

MIREK FIALA, e-mail: vlad.fiala@quick.cz

(Pokračování v TR č. 18/2007)

Foto archiv, Antonín Glanz a archiv Gabriela Gössela