číslo 17 / 2007 |
|
Vousatý záznam k narozeninám Tak jsme na ČT 2 ve zdraví oslavili 40. výročí vzniku umělecké agentury Pragokoncert - jak jinak než Slavnostním koncertem (7. 4.) Že tu něco nehraje? Ach ano, je třeba dodat, že šlo o záznam téměř dvacet let starého koncertu. Bůh suď, proč se teď dostal na obrazovku, patrně kvůli narozeninám Gabriely Beňačkové, jedné ze dvou pěveckých hvězd večera. Ale pěvkyně si věru nezasloužila takhle vousatý, nepříliš kvalitní záznam. Následující dokument Přišlo to nečekaně… o ní vypověděl víc a lépe; paní Beňačková však přece jen mohla dostat k významnému jubileu i cosi aktuálnějšího, byť by šlo jen o kratičký medailon. Jenže cykly Gen a Genus, vyznačující se kvalitou i úsporným čtvrthodinovým rozsahem už dávno skončily, můžeme na ně jen vzpomínat, pokud se některý díl objeví ve vysílání. Dobrou příležitost k připomenutí těchto i jiných úspěšných cyklů máme právě nyní: před patnácti lety bylo založeno Febio, v jehož tvůrčí dílně kdysi vznikaly. Febio tehdy pomohlo českému dokumentu i dokumentaristům přežít „překlenovací“ období, kdy kina přestala „kraťasy“ uvádět a televize si v porevolučních časech na jejich tvorbu teprve zvykala. V této souvislosti stojí za připomenutí, že Febio patří k žadatelům o licence na digitální televizi. Loni mu byla licence udělena a vzápětí zase odebrána, protože lobbing mocných soukromých televizních firem je příliš silný. Licence jsou Nově či Primě proti srsti, vždyť provoz nových stanic by obohatil programovou nabídku, zvýšil možnost výběru a posílil názorovou pluralitu v zemi. A také by „došlo ke snížení cen a zvýšení dostupnosti inzerce, což by ve svém důsledku vedlo k rozvoji podnikatelského prostředí zejména v regionech...“, připomíná Asociace digitálních televizí, do níž se sdružili noví žadatelé. A právě o konkurenci na inzertním trhu, tedy o peníze, jde na prvním místě velkým televizím, byť se zaklínají, že mají na mysli zájem diváka. Jenže ten tahanicemi a oddalováním rozšíření digitálního vysílání spíš ztrácí než získává. Sváteční obrazovka naštěstí nabídla i jinačí lahůdky stařičký Slavnostní koncert, například půvabný dokument Romana Proroka Zlatovláska na špičkách (9. 4.) o vzniku baletního představení Národního divadla s hudbou Vladimíra Franze v podání orchestru Berg, choreografií Jana Kodeta a režií Ondřeje Havelky. Působivá „vizitka“ stejnojmenného baletního představení i tvůrčího kvasu kolem jeho vzniku. Autorka je filmová a televizní publicistka |