číslo 21 / 2007

Televizní glosář

...JANA SVAČINY

Podomní obchod České televize

Před dvěma lety schválili zákonodárci pravidelné zvyšování televizních poplatků. Od té doby je Česká televize relativně finančně nezávislá na momentální libovůli politiků. Proměnit ji i díky tomu v instituci, která - v zájmu a za peníze svých koncesionářů - skutečně plní své veřejnoprávní poslání, se však zatím nepodařilo. Aktivní a „úspěšný“ je soudružský tandem Janeček & Lambert spíš při metamorfóze ČT v obskurního, podomního obchodníka.

O postupné eliminaci reklamy z veřejnoprávní obrazovky rozhodl výše zmíněný zákon. Té standardní už patrně opravdu ubylo. Pokud však existuje něco ještě o několik řádů hloupějšího a odpudivějšího, co do obsahu i formy, je to bezpochyby teleshopping. Vyznat se v zákonných podmínkách provozování této zhůvěřilosti, na jejíž efektivitě je Česká televize finančně spoluzainteresována, je úkol pro právníka. Subjektivně však stávající všudypřítomná a vlezlá obchodní prezentace nej(h)různějších nafukovacích sedaček, kráječů, nahrávek panoptikálního dua Eva a Vašek a dalších „výhodných“ koupí, vzbuzuje téměř dojem, že je tím hlavním, co má ČT v popisu práce.

Stejně působí i urputná teleshopingová prezentace produktů přidružené výroby samotné České televize, která sahá od prodeje DVD s vlastními pořady přes „čepičářský“ sortiment v podobě marionety Jana Krause, propisek, magnetek, triček či dokonce autentického hokejového dresu ze seriálu Poslední sezóna (bratru za 4000,- Kč...) až po neuvěřitelnou nabídku stažení různých hitových popěvků jako zvonění do mobilu.

Vzorovou ukázkou pokleslých „kšeftů“, do kterých se Česká televize v poslední době s nevídaným nasazením pustila, je nové, mohutnou mediální kampaní podpořené periodikum nazvané ČT+. Místo seriózního časopisu, který by pomáhal lepší informovanosti a orientaci diváků veřejnoprávní televize, vznikl odpudivý kříženec duchaprázdné bulvární banality s prodejním katalogem typizovaného teleshoppingového šuntu. Téměř půl na půl.

Česká televize je standardní placenou službou. Jako třeba odvoz odpadků. Popelářskou paralelou jejích současných obchodních aktivit by byla situace, kdy by se námi placení popeláři vrhli na prodej oranžových vestiček, modelů kuka-vozů, případně polepování popelnic reklamními letáky. A odpad vyváželi jen ve volných chvílích, mají-li navíc právě chuť a náladu.

V době, kdy program České televize zachraňuje kříšení dávných masových bolševických velkoestrád (viz Výzva), resp. uvádění trapných stupidit, které by propadly i děravým sítem nováckého nevkusu (viz poslední Za oponou Karla Šípa), to není přirovnání nijak přehnané.

Autor je televizní publicista

Foto repro