číslo 21 / 2007 |
|
Básník „ostny přibitý ke svému dětství“ Jméno básníka Jiřího Černohlávka bylo neprávem pozapomenuto, jistě i proto, že žil a (ne)publikoval v těžké době komunistické totality. Stejně jako mnozí jiní psal tehdy do šuplíku a jen občas našly jeho verše místo v samizdatových edicích. Básně z let 1972 až 1986 shrnula po listopadu 1989 kniha Cestou do Emauz, některé vyšly v Literárních novinách, jiné zůstaly v rukopise. Když Jiří Černohlávek v roce 1994 zemřel, bylo mu jednašedesát let. V životě okusil nejen různé profese včetně dělnických, ale také komunistický kriminál. Jeho verše prozrazují silnou inspiraci krajinou Českého středohoří, kde se narodil a kam se ve svých básních mnohokrát vracel, a to i v době, kdy už natrvalo zakotvil v jižních Čechách. Vzpomínky na rodnou usedlost, odkud odešel počátkem padesátých let pracovat do tehdejších Stalinových závodů v Záluží u Mostu, procházejí mnoha jeho verši: je „ostny přibitý ke svému dětství...“ Černohlávkovy verše jsou silné svými neobvyklými obrazy, zvláštní atmosférou smutku, ale i tichými ozvěnami pohádkového světa, jehož pravidla převrací krutá realita naruby. Nad vším, co bolí, však stále přetrvává jako věčná naděje slovo. Jiří Černohlávek nenapsal mnoho básní, ale ty, které nám zanechal, koncentrují jeho víru ve smysl tvorby i radost z ní. Rozhlasový pořad z jeho veršů, nazvaný podle citátu z jeho básně Zkazka Aby se potěšil, napsal báseň…, uvede ČRo 3 - Vltava v sobotu 26. května ve 22.45. Pořad připravila Hana Soukupová; v režii Jakuba Doubravy účinkuje Jiří Šesták. (has) |