číslo 23 / 2007

Jak to slyší

Marie Boková, publicistka

I drobnější pořady potěší, zvláště ty s Högerem

Drobnější rozhlasové útvary, kupříkladu dokumenty, vzpomínky, archivy, pásma apod., většinou nebývají v centru všeobecné pozornosti tak jako třeba divadelní a rozhlasové hry, koncerty Pražského jara, přímé přenosy z MET či jiné velké projekty. Přesto je jejich místo ve skladbě programu nezastupitelné a kupříkladu při celodenním poslechu Vltavy a Prahy je opravdu oceníte.

Originální poctou Karlu Högerovi, od jehož úmrtí právě uplynulo třicet let, se tentokrát nestala některá z jeho stěžejních dramatických rolí, ale hned tři drobnější pořady, které mile překvapily.

Paní Eva Högerová poskytla Českému rozhlasu unikátní „högrofon“, jak si sám herec pojmenoval zvukovou sbírku, která byla jeho velkou zálibou i profesní potřebou. Nejstarším záznamem jeho mladého projevu je part reportéra z brněnské rozhlasové „rekonstrukce“ procesu s Karlem Havlíčkem Borovským z roku 1937! Poté si začal cílevědomě nahrávat určité monology v komerčních studiích – zprvu v Brně, kde působil v činohře (emocionálně zjitřený Ratkin ze Stříbrného větru, 1939), později v pražském AR studiu Lucerna. Tam vznikly za války nahrávky Pohádka o Sněhurce, svižné vyprávění s humorem a nadhledem, jakoby předjímající skvělé figury u Jiřího Horčičky, nebo zajímavý a dojemný rozhovor s maminkou, vzpomínající na své dětství. Pro pravidelný vltavský pořad Fonogramy připravil tento malý skvost Tomáš Černý.

Podruhé byla možnost slyšet Karla Högera v pozapomenuté, málo reprízované moravské pohádce O Ječmínkovi z roku 1976, tedy ze závěru hercovy tvorby. V dramatizaci a režii Jana Bergra ji vysílala Praha. Höger v titulní roli laskavého, přísného a spravedlivého Ječmínka hravě proměňoval svůj projev: král se měnil v krajánka či staříčka s dobrou radou či varováním.

A do třetice jej připomněl herec a muzikant Hanuš Bor ve svých dopoledních Matiné. Kdypak jsme naposledy slyšeli Prokofjevova Péťu a vlka v geniálním Högerově ztvárnění? Borovy čtyři pořady byly vůbec vynalézavé – s působivou hudbou, mj. i divadelní, se zasvěceným a vtipným komentářem.

Český rozhlas svými pořady připomenul, že 4. května uplynulo třicet let od smrti Karla Högera.

Foto archiv