číslo 25 / 2007

Televizní glosář

...AGÁTY PILÁTOVÉ

Žabomyší polemika o Silver A

Málem z toho byla kauza: proti dvoudílnému televiznímu filmu Silver A se vydaly do (trapně smutného) útoku některé organizace sdružující účastníky odboje, psaly kvůli tomu i prezidentu republiky. Že prý film hanobí hrdiny a šíří o nich nepravdy – například jeden z parašutistů je prý líčen jako proutník, jiní pijí, další odbojáři se chovají problematicky. Tvůrci se právem ohradili, byť korektně a nepříliš hlasitě, a zaštítili se i archivními doklady. Celá ta žabomyší polemika svědčí o tom, že pořád neumíme bez předsudků nakládat s „obrazy“ hrdinů ani s dějinnými fakty. Nehledě na to, že parašutista Bartoš ani jiní nebyli ve filmu vylíčeni nijak nepříznivě, pouze lidsky (pamětníci si to vyložili špatně), jde tu koneckonců o umělecký tvar, nikoliv o dokument. A pokud film nelže, nebo propagandisticky nezkresluje skutečnost – a to snímek režiséra Stracha věru nedělá – je v tomto žánru mírná fabulace přece povolena. Škoda, že ochránci památky hrdinů odboje reagovali právě tímto způsobem. Právě oni by měli přispívat k tomu, aby se historie stala živou součástí dneška, aby se věcně, nikoliv ublíženecky diskutovalo o historii a významných osobnostech dějin.

Je zajímavé, že o takzvaných dokumentárních rekonstrukcích či hraných dokumentech, jaké nabízí například kanadský cyklus Přežít!, se zpravidla pochybuje mnohem méně, i když pod převlekem výpovědi o skutečné události někdy přinášejí poměrně prvoplánovou zábavu. V tomto případě chabě ozvláštněnou poněkud triviální diváckou soutěží.

Několik neefektních, zato solidních dokumentů posledních dnů si ovšem na nic „nehrálo“, ale věrohodně vypovídalo o problémech světa či kulturních projektech. V první řadě Solidarita Mariana Poláka (31. 5.), vypovídající o činnosti evropských humanitárních organizací věnujících se imigrantům, bezdomovcům, narkomanům i jiným potřebným. Klidný tón, věcné přístupy, názorné příklady. Dějiny českých filmových klubů a Letní filmové školy pojednal Karel Slach v Klubácích a školácích (26. 5.) – poutavé vyprávění (nejen) zasloužilých pamětníků Zdeňka Smejkala či Borise Jachnina režisér proložil živými záběry z dění na Letní filmové škole. Snímek pověděl i leccos o tom, jak se za bolševika dalo obratně prokličkovat k smysluplným aktivitám a dobrým filmům. Nesnadný úkol si položil Jiří Nekvasil v Hudební vizitce komorního orchestru Berg (30. 5.): několik mladých komponistů, s nimiž těleso spolupracuje, se pokusilo přiblížit své skladby, které pak vzápětí zazněly. Podařilo se – díky živému, neformálnímu výkladu Michala Nejtka, Slávka Hořínky a Petra Wajsara (moderoval dirigent orchestru Peter Vrábel), kvalitě skladeb i výkonům orchestru. Pěkný zážitek.

Autorka je filmová a televizní publicistka