číslo 26 / 2007

Pořiďte si

Agent, policajt a ideologické vzorce

Životopis obou je poněkud mlhavý, jak už tomu u hrdinů bývá.

Jeden se narodil zřejmě někdy před druhou světovou válkou, pravděpodobně v některé části tehdejšího britského impéria. Možná vystudoval prestižní střední i vysokou školu a naučil se perfektně několik světových jazyků. Za druhé světové války s velkou pravděpodobností bojoval v Britském královském letectvu. Boj mu zřejmě vyhovoval, neboť britskému královskému trůnu je oddán dosud a bojuje za jeho ideály po celém světě. Ne však ve stíhačce. Na začátku padesátých let minulého století vstoupil do tajné služby a velmi záhy dostal povolení zabíjet. Je vzorem mnoha mužů v Evropě, alespoň pokud se týká oblékání, řízení motorového vozidla a dnes již poněkud nemoderního, jaksi vlastnického vztahu k ženám. Ano, nikoliv k jedné ženě, ale k ženám obecně. Jednou se oženil, ale krátce nato ovdověl, a tak jsou jeho vztahy sice poměrně krátké, ale o to intenzivnější a komplikovanější. Díky svým misím navštívil snad všechny kouty planety včetně Bratislavy.

Druhý muž je sice tomu prvnímu podobný, ale pochází ze skromnějších poměrů. Narodil se také před druhou světovou válkou, kdesi v prvorepublikovém Československu. Jeho otec byl dělník, poctivý a přesvědčený komunista, jeho matka prostá vesnická žena. A on už jako pubescent se několikrát střetl s četníky při vášnivé obhajobě myšlenek Marxe, Engelse a Lenina. V protektorátu Čechy a Morava byl za své komunistické přesvědčení a samozřejmě díky udání příslušníka jiné politické strany vězněn v nacistickém koncentračním táboře. Na konci války jeho otec zahynul rukou vraha a on se dal na vlastní pěst, jenom s pomocí věrných soudruhů, do pátrání. Odhalil vraha, zahanbil pozůstatky předválečného četnictva a vstoupil do služeb nově vznikajícího Sboru národní bezpečnosti. V únoru 1948 stál opět na straně pokroku, jak by se řeklo slovy komunistické propagandy, nebo správněji – podílel se na likvidaci demokratického státu a na násilném převzetí moci. V řadách SNB působil s maximálním nasazením i během roku 1968 a nenechal se zviklat ani revizionisty, ani pravicovými úchylkáři. Během normalizace neslevil ze svých zásad a dalo by se jistě říci, že komunismus je pro něj totéž jako pro jeho kolegu z opačného břehu věrnost trůnu a královně.

Jistě jste poznali, že řeč je o Jamesi Bondovi, agentu jejího veličenstva, a Janu Zemanovi, zaměstnanci ministerstva vnitra komunistického Československa, dnes snad už konečně v důchodu. Pokud chcete obě tyto postavy, tak různé a v něčem přece podobné, poznat blíže, doporučuji vám sborník nazvaný James Bond a major Zeman – ideologizující vzorce vyprávění. Čtení je to opravdu dobrodružné.

JIŘÍ PADEVĚT