Návrat na titulní stránku

číslo 29 / 2007

Nalaďte si


Příběhy na hollywoodský trhák

Mikuláš Kroupa natáčí vzpomínky bývalého velitele 2. paradesantní brigády, veterána z druhé světové války a komunisty na doživotí odsouzeného generála Tomáše SedláčkaUž déle než rok je domovskou adresou dokumentárního cyklu Příběhy 20. století Český rozhlas Rádio Česko. Týden co týden přináší tento pořad autentické vzpomínky pamětníků a protagonistů událostí moderních dějin českého národa. Pod pozvánkami k poslechu, které zveřejňuje také tento list, bývá zhusta podepsán Mikuláš Kroupa (32). Reportér se zkušeností z české redakce BBC a syn filozofa Daniela Kroupy připravuje Příběhy 20. století spolu s novinářem a politickým komentátorem Adamem Drdou. Zpravodajská zkušenost byla i na počátku cesty k pravidelnému rozhlasovému pořadu.

„Zpravodaj, který navštíví vzpomínkovou akci, může natočit strhující vyprávění pamětníka, ale do vysílání z něj dostane třeba jen jednu větu. To jsem vždy cítil trochu jako projev neúcty vůči člověku, který mi poskytl rozhovor, ale zároveň mně to bylo líto i coby novináři: vždyť tady leží nevšední příběh, který dosud nikdo nezachytil,“ popisuje Mikuláš Kroupa impulz, který byl na začátku dnešních Příběhů 20. století. Ale nepřebíhejme.

Sedm set jmen

Před sedmi lety kolem sebe Kroupa soustředil tým žurnalistů a studentů historie a začali systematicky vyhledávat a zaznamenávat příběhy svědků dějinných událostí. Projekt dostal název Hlasy hrdinů, později také Paměť národa. Vzniklo občanské sdružení Post Bellum (z lat. po válce). Jeho archiv se začal utěšeně rozrůstat. Dnes obsahuje na sedm set jmen. Právě odtud čerpá cyklus Příběhů 20. století. Svědectví dokumentaristům poskytli kupříkladu váleční veteráni, vězni nacistických koncentračních táborů, političtí vězni z dob komunismu, disidenti a signatáři Charty 77, ale i „antihrdinové“ – funkcionáři totalitní moci. Pro ty všechny už neměli jen „jednu větu“, ale třeba celý víkend.

„Metoda, kterou používáme, tedy orální historie, kdy zapnete magnetofon a natáčíte, vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Prakticky každý z pamětníků se nás hned ve dveřích ptá: Kolik máte času? Odpovídáme vždy: Tolik, kolik budete potřebovat,“ říká Kroupa. Pro řadu pamětníků je reportážní mikrofon často poslední příležitostí, kdy o svém osudu mohou souvisle promluvit. Pořízení záznamu jednoho uceleného vyprávění si vyžádá v průměru šest dnů.

„Antihrdinové“ promlouvají

Díky tomuto přístupu se Kroupovi podařilo zaznamenat mimo jiné unikátní svědectví nechvalně proslulého komunistického prokurátora Karla Vaše, který se zasadil o vynesení trestu smrti nad generálem Heliodorem Píkou.

„Karel Vaš je jedním z těch, kteří se brání zkratkovitým rozhovorům. Když jsem ho ale navštívil v jeho domově a dal najevo, že jeho příběh mě zajímá opravdu do hloubky, k natáčení svolil,“ líčí reportér. A jak dodává, přestože většina „antihrdinů“ se hájí neobhajitelné, i jejich výpovědi jsou pro poznání naší moderní historie mimořádně důležité. „Neviníme ani nesoudíme, ovšem ani nevyviňujeme,“ tvrdí. Mnozí z „antihrdinů“ jsou prý za možnost otevřeně promluvit vděčni. Veřejná zpověď, při které vyhřezávají bolesti českého národa a jeho komplexů, je pro ně osvobozující.

Nezapomínat a být hrdý

Schůzka s pamětníkem minulých epoch nemusí být jen vzrušujícím novinářským dobrodružstvím. „Mnohdy se setkáváme s lidmi, kteří žijí zcela opuštěni. Představte si veterána druhé světové války, kterého po válce komunisté odsoudili na mnoho let do kriminálu, jak dožívá zapomenutý někde v ústraní panelákového bytu. Takové lidi proto navštěvujeme opakovaně a leckdy se z nás stávají přátelé,“ říká Mikuláš Kroupa.

Rozhlasové Příběhy 20. století, které mají na Rádiu Česko premiéru vždy v neděli krátce po desáté hodině a každé pondělí po desáté hodině večer je přebírá Český rozhlas 1 – Radiožurnál, těží z práce dokumentaristů sdružení Post Bellum od loňského května. To je ale jen jeden z proudů využití ojedinělého archivu. Ten je otevřený dalším badatelům – novinářům, studentům či pedagogům. V současné době se na sběru příběhů podílí až padesát spolupracovníků ze všech koutů České republiky. Jsou k dispozici v okamžiku, kdy se v jejich regionu objeví zajímavý osud.

„Je dobré vědět, a také být hrdý na to, že mezi námi stále žijí velcí hrdinové, jejichž příběhy by vydaly na hollywoodský trhák,“ shrnuje reportér Rádia Česko smysl práce celého týmu, který Příběhy 20. století připravuje.

RENÉ KOČÍK

Foto archiv