číslo 32 / 2007

Nalaďte si

Bohuslav a Charlotte Martinů na Janiculu

Rozhlasový cyklus o českých stopách ve věčném městě Český Řím pokračuje ve středu 8. srpna v 16 hodin šestým dílem věnovaným Bohuslavu Martinů.

Píše se únor 1956 a český hudební skladatel Bohuslav Martinů, žijící a tvořící za mořem v New Yorku, radostně sděluje v dopise domů do Poličky novinu: „Nabídli mi to místo na Americké akademii v Římě. Dostaneme všechno, byt a posluhu a teplo a piano a samozřejmě gáži také... Moc se na Řím těším.“ Otevírá se tak jedna z posledních, ale lidsky a umělecky prohřátých kapitol života Bohuslava Martinů. Skladatel se s ženou Charlottou vrací do Evropy, do blízkosti rodných končin, ale politická situace za železnou oponou je temná a tragická. Řím však Bohuslavu Martinů ukázal vlídnou tvář, jak ostatně později ve svých vzpomínkách potvrdila i Charlotte Martinů: „Ubytovali jsme se ve vile Aurelia na Janiculském kopci, velká zahrada tam přecházela v park. Bydlení bylo krásné. Ve velkém pokoji v přízemí, kde stálo piáno, Bohuš pracoval. Byly tam dvě ložnice a rozsáhlé terasy, kde jsme v létě pobývali a jedli. Bohuš měl hodně času pro sebe. Dvakrát týdně mě doprovázel na trh, bavilo ho to. [...] Na Všechny svaté jsme po obřadu poobědvali v restauraci, což se často nestávalo. Pili jsme dobré bílé víno, které nám stouplo do hlavy, takže jsme se museli v parku natáhnout na slunci a zdřímnout si. V mé vzpomínce to je jeden z nejhezčích dnů, jaké jsem v Římě prožila.“

Také dva rozhlasoví poutníci zažili v Římě poměrně teplý svátek Všech svatých a pak se vydali do Americké akademie, sídlící na známém pahorku Janicul s magickým pohledem na město. Dnes přísně střežená patrová budova v sobě nese všechny římské přednosti – velkorysost, grácii i tvůrčí atmosféru. U mohutné brány na nás čekala sympatická Julie Hofmannová, mluvčí římské Americké akademie, a ochotně nás provedla místy, které manželé Martinů důvěrně poznali. Ze zahrady vcházíme do komorního sálku knihovny, kde nám knihovnice Barbara Goldsmithová ukazuje rozměrnou knihu: „Tato kniha je kronikou Americké akademie v Římě z let 1955–1959. Můžeme zde najít záznam o příjezdu skladatele Bohuslava Martinů v říjnu 1956. Na další straně můžeme číst záznam o jarním koncertu z 10. 4. 1957, kde byly provedeny mimo jiné Tři madrigaly od Bohuslava Martinů. Ředitel Americké akademie o tomto koncertu napsal: Nevzpomínám si na koncert Americké akademie, který by byl udělán tak dobře a který by se tolik líbil tak kritickému publiku jako tento.“

Ve skládání římské martinůovské mozaiky nám pomohli také klavírní virtuos Ivan Moravec a bohemistka Alena Wildová-Tossi, kteří se v Římě s  Bohuslavem Martinů sešli. A také náš věrný spolupracovník, muzikolog Jaroslav Mihule. A samozřejmě hudba Bohuslava Martinů, která vznikala pod římským nebem.

MILOŠ DOLEŽAL

Autor je redaktor Českého rozhlasu 3 – Vltava a spoluautor cyklu Český Řím

Foto archiv