číslo 33 / 2007

Jak to vidí

Jindra Klímová, publicistka

Dluh z krajíce ujídá

Je to vykřičník dnešní doby, který si málo uvědomujeme, i když se o něm občas mluví. Stát je zadlužen. A pořád to jakž takž jde. Průmysl vyrábí, služby fungují a lidé si žijí docela dobře. Dokonce vychází slušně i porovnání s některými jinými zeměmi. Tak co! Občas nás uchlácholí prognózy o hospodářském růstu. Vida. Sice si politici lámou hlavu jak uspořádat finance, aby se dluh snížil, ale jak všichni sledujeme, dohoda je nesnadná a bude ještě hůře proveditelná. Těžko se někomu ubírá z nároků, z očekávaného rozpočtu, bolestně se slevuje z plánů, byť velikášských, a v drobných se hledají peníze na nutné a potřebné. Naučit lidi, aby uznali co musí mít přednost, o to se nikdo nesnaží.

A tak jako stát se chová řada rodin i jednotlivců. Ono to přece nějak dopadne. Nemocí doby je touha mít mnohé hned. Nejen to nutné, nezbytné, aby stálo za to půjčit si a šetřit na splacení. Finanční dobrodějové ti přece umožní, abys mohl mít i to, nač sis ještě nevydělal a co závidíš druhým. Vždyť je to tak snadné! Jedna nabídka přebíjí druhou. Až domů ti peníze přinesou, nemusíš mít vůbec žádného ručitele. Jenomže pak přijde zjištění, že vydělané peníze se rozplývají ve splátkách, v úrocích, a občas i v penále. Možná si také myslíte, že dluh je záležitostí mezi dlužníkem a věřitelem, obyčejně bankou, nějakou firmou, případně lichvářem a tím, kdo si půjčil. Už dávno ne. Stále víc a víc institucí je zataženo do tohoto soukolí. Úřady, soudy, policie, exekutoři, sklady zabaveného majetku, aukce a nakonec i psychiatři. Něco překročilo obvyklý rámec. České domácnosti dluží bankám už víc než šest set miliard korun. Nejvyšší půjčky jsou v podstatě hypotéky, ale i z nich jsou jen dvě třetiny jištěny nemovitostmi. To není všechno. Odhaduje se, že zhruba stejnou částku si vypůjčily od leasingových společností a různých firem, které prodávají na splátky. Těm totiž stát stále ještě nestanovil oznamovací povinnost, takže neexistuje celkový přehled.

Reklama zabírá, banky i firmy si libují. V bankovním sektoru mohou vyplácet jedny z nejvyšších mezd v zemi, jako houby po dešti rostou bankovní paláce. Znáte například budovu ČSOB v Pardubicích? Je to vesmírná orchidej, to by se i návrh na novou Národní knihovnu začervenal závistí! Na první pohled bohatneme a vše vzkvétá. Jenom na internetovém serveru Aktuálně.cz občas upozorňují členové bankovní rady na alarmující fakta. Třeba že nejčastější kořistí reklamy na peněžní půjčky jsou domácnosti s nejnižšími příjmy a mladí lidé. Právě před nedávnem tu byla k přečtení informace, že exekucí a následnou chudobou je ohrožena třetina domácností s nejnižšími příjmy, která si vzala od různých firem spotřební úvěr. Existuje už skupina lidí, kteří nemožnost splatit dluh vytloukají další půjčkou. To je pak spirála, ze které není úniku. Úroky a poplatky těmto firmám jsou někdy až tři sta procent, v málo srozumitelných nabídkách se tím samozřejmě nechlubí. Pro takové firmy jsou ti nejchudší paradoxně nejlepšími klienty. Úroky jsou tak velké, že dostanou-li alespoň část, mají výdělek jistý. Dokonce i v případě, že dlužníci nevydělávají, dostanou své přímo od státu exekucí sociálních dávek. Takové je tedy zjištění ze statistiky, tři čtvrtiny exekucí vypadají právě takto. V roce 2004, kdy intenzivní reklamní kampaň firem na splátkový prodej začínala, bylo 155 tisíc případů exekucí. Loni už přes 300 tisíc. Je až neuvěřitelné, nač si lidé půjčují: na dovolené, na oblečení, na mobily i na oslavy. Mladí lidé, kteří věří, že budou stále zdraví a že oni přece nemohou přijít o práci, si troufají i na velmi vysoké půjčky. Podle odhadu finančníků je v republice zadluženo 72 procent domácností a stoupající trend se stále nezastavil. Už nyní má každá sedmá z těchto domácností potíže se splácením půjčky.

A dokonce nastal trend nový: masivní půjčky vysokopříjmových skupin. Ty jsou většinou statisícové až několikamilionové. Promítají se do koupí luxusních bytů, do staveb vil se zahradami a bazény. Cizinci u nás s údivem sledují, jaká sídla tu vyrůstají v málo přístupných oblastech, kde není doprava, obchody, škola ani lékař. Krásný pobyt uprostřed přírody, říkáte si možná, ale ti znalejší už by vám řekli něco o potížích s opravami, s vytápěním, s dopravou a vůbec s potřebami života. Ačkoliv zkušenosti ukazují, že dvougenerační sídla už nejsou žádána, že se lidé budou spíše stěhovat za prací, je mnoho rodin, které neváhají svým rozhodnutím o milionových investicích zadlužit i tu generaci nejmladší. To jsou ti, kdo zatoužili a nedomysleli.

Někdy se nám zdá, že málo rozumíme arabskému způsobu života a myšlení, ale zajímavé je, že jedno arabské přísloví pochopí každý. To říká: Kdo dluží jedno tele – je v kleštích věřitele. Kdo dluží množství žírných stád – může si v klidu hodovat. Právní kličky u nás dávají stále možnosti těm nejbohatším dlužníkům unikat před exekucemi převodem nabytého majetku na příbuzné a nebo na společnosti, ve kterých mají jen svůj podíl. Soudy se obávají správy takového majetku. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloslav Vlček také už několikrát navrhoval zavedení regulace úrokových sazeb, poskytovaných zejména nebankovními finančními institucemi. Ale nenašel mezi poslanci podporu. Zákon říká, že půjčka nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Jenomže když on si každý ty dobré mravy vykládá po svém. A lichvu lze podle našeho práva postihnout jen tehdy, jde-li o půjčku mezi dvěma fyzickými osobami, uzavřenou pod tlakem a nebo v tísňové situaci. Firem se to netýká. Ty mohou být stíhány za klamavou reklamu a nebo za podvod. Nedávno byl schválen zákon, který nařizuje leasingovým společnostem a firmám, provozujícím splátkový obchod, aby přímo ve smlouvě uváděly roční navýšení ceny a veškeré vyžadované poplatky, aby zákazník měl lepší přehled, než smlouvu uzavře. Ale to nestačí. Poslanci stále dluži lepší zákony pro peněžní oblast.

Peníze, a to samozřejmě i půjčky, mohou vyřešit mnoho situací. Mohou nastartovat podnikání, zachránit soužití rodin, umožnit studium a nebo uskutečnit nějaký dobrý a cenný plán. Je mnoho přání, která mohou být splněna jen za pomoci peněz. Ale bezhlavá půjčka se také může stát břemenem k neunesení. Je to tak: dluh je první dědic.