|
|
 Ani
krev a strádání nezabrání smíchu
Režisér Robert Altman (1925–2006) několikrát dosáhl obtížné
mety, když zdárně sloučil diváckou přitažlivost s uměleckými
ambicemi. Na počátku jeho oslnivé kariéry stojí kousavá satira
z korejské války nazvaná M.A.S.H. (v úterý 15. června, uvádí
ČT2). Zvítězil s ní v roce 1970 na festivalu v Cannes a rázem
si získal přízeň na celém (civilizovaném) světě. Čeští diváci
se však s filmem mohli seznámit až po pádu komunistického
režimu a doufejme, že si snímek nepletou se stejnojmenným
tasemnicovitým seriálem, který po mimořádném úspěchu Altmanova
filmu o několik let později vznikl.
 M.A.S.H.
sice bývá řazen mezi válečné komedie, avšak válčení tu
nespatříme: odehrává se totiž ve vojenském lazaretu poblíž
fronty. Jeho protagonisty jsou doktoři ne zcela dobrovolně
navlečení do uniformy, kteří se brodí prostředím plným
uřezaných končetin, krve, prachu i bahna, ale přesto hýří
prostořekou bezstarostností, která vojenské povinnosti,
zbožnost ani vlastenectví rozhodně nebere vážně.
Ostatně už samotný název předkládá důmyslnou slovní hříčku, do
češtiny stěží přeložitelnou: jako zkratka označuje nemocniční
dějiště (tedy Mobile Army Surgical Hospital), avšak přečten
jako souvislé slovo pak znamená kaši, břečku, popřípadě bahno
nebo dokonce flirtování. Jak se ukáže, všechny tyto významy
lze k filmu vztáhnout...
Před skvostně zahranými doktory (Elliott Gould, Donald
Sutherland, Tom Skerritt, Sally Kellermanová a další),
ochotnými se zúčastnit každé lumpárny, se neschová žádné
pokrytectví, ať již se převtělí do náboženského fanatismu nebo
lampasácké arogance. Felčaři sice jsou ochotni cynicky
žertovat i na operačním sále, avšak v případě potřeby nezištně
pomáhají bližním, bez ohledu, zda jsou o to požádáni nebo se
tak sami rozhodnou.
M.A.S.H. uplatňuje epizodickou strukturu, kdy se jednotlivé
příhody navlékají jeden za druhým jak pestrobarevné korálky na
šňůrku – každá epizoda se vyznačuje až rozmarnou nadsázkou,
dokreslena všudypřítomným hlášením místního rozhlasu.
Na mimořádně sugestivním vyznění Altmanovy satiry se podílí
také vynikající český dabing, plně postihující původní
zvukovou podobu.
Jan Jaroš, filmový publicista
Foto ©Twentieth Century Fox Film Corporation
|
