|
|
 Nebe
nad Ležáky
Ležáky bývaly před válkou docela nenápadnou osadou
„zastrčenou“ v údolní jizvě na okraji Vysočiny, mezi Železnými
horami a Žďárskými vrchy. Osm chalup, mlýn, několik lomů
v blízkém okolí, potok, cesty, pěšiny a lesy. Této venkovské
zapadlosti a především statečnosti nájemce jednoho z lomů
Jindřicha Vaška využil v prvních měsících roku 1942
radiotelegrafista paraskupiny Silver A Jiří Potůček a vysílal
odtud depeše do Londýna. Zradou Karla Čurdy však došlo
k roztržení do té doby kompaktní odbojové sítě na Pardubicku a
24. června 1942 byly Ležáky v rámci nacistické genocidy
českého obyvatelstva a za pomoc paraskupině Silver A vypáleny
a zničeny, obyvatelé popraveni a děti deportovány do
vyhlazovacího tábora Chelmno. Pouze sestry Šťulíkovy byly
určeny k poněmčení a válku přežily. A s nimi i několik mužů,
kteří v tu dobu pracovali jako totálně nasazení v Německu, a
mlynářský učeň Jan Pavliš. Destruované Ležáky se staly jizvou
v novodobých českých dějinách – podobně jako Lidice, Ploština,
Javoříčko či Leskovice.
Po osmašedesáti letech u ležáckého rybníku chytají ryby dva
chlápci v maskáčích, před výčepem u muzea se turista na kole
pře o kvalitu piva a kamenné základy vypálených domů v ležácké
stráni připomínají ústa, vyceněná do nebe. Kdesi zahlédnutá
fotografie četnického strážmistra Karla Kněze (1899–1942),
důležitého člena místní odbojové sítě, jeho usměvavá tvář a
krátká informace, že v zoufalství před zatčením gestapem
spáchal sebevraždu, aby tím zachránil nejen manželku a dvě
malé děti, ale i další odbojáře, se stala zvláštní pobídkou –
pátrat v ležácké krajině, archivech, po pamětnících a pokusit
se zpřítomnit pozapomenuté jméno nesmírně obětavého
 vlastence,
nahlédnout jeho osobní drama.
Podařilo se mi natočit svědectví jak syna Karla Kněze, tak
svědka posledních minut odbojářova života Josefa Doležala a
vzpomínky dalších deseti pamětníků. Vznikl tak Radiodokument
nazvaný Nebe plné dýmu s podtitulkem Sebevražda vrchního
četnického strážmistra Karla Kněze jako předzvěst ležácké
tragédie. Data, několik jmen a ležácká kapitola v učebnici
protinacistického odporu se díky paměti a rozhlasovému
mikrofonu stávají živým dramatem, vrhajícím stín do našich
dnů.
Pořad uvede ve středu 16. června ve 21.45 Český rozhlas 3
– Vltava, 21.45.
Miloš Doležal, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto Miloš Doležal
|
