číslo 26/2000
vychází 12. června

Zpět na obsah         

Film, televize


Lehce blýskavá láska z pasáže

ČT 1, 23.června 20.30

Osmdesátá léta vnášejí i do české kinematografie jisté uvolnění, takže zejména příběhy ze života ještě nezakotvené, tápající mládeže si mohou dovolit do té doby nevídanou otevřenost. Vedle relativně pravdivých zpodobnění dané látky (třeba v Kachyňových či Smyczkových filmech) se záhy vyrojily pokusy vnést do ní atrakce spíše únikového charakteru. Zřetelný byl tento posun u Jaroslava Soukupa.

Láska z pasáže aneb Lukáš Vaculík na scestíZatímco Vítr v kapse lze ještě řadit k dílům zkoumavým, následnou Lásku z pasáže (1984) již můžeme vnímat jako určitý mezistupeň na cestě k nezastřeně podbízivým filmům typu Discopříběhu či Kamaráda do deště. V Lásce z pasáže se režisér ještě dotýká reálného problému, jakým je postupné podléhání asociálním svodům, i když jej šněruje do blýskavých pentlí. Pavel, rozporný hrdina vyprávění, rozhodně nezastupuje běžnou vrstvu mladistvých delikventů. Dostal se mezi ně spíše nedopatřením a shodou nešťastných náhod, když chtěl za každou cenu uniknout z deprimujícího rodinného zázemí a postavit se na vlastní nohy. Parta, která jej strhává do svého středu, mu paradoxně zajišťuje, co dosud nejvíce postrádal - určitý morální kodex, pevná pravidla, jakkoli krajně deformovaná.

Soukup, jenž do hlavní role obsadil Lukáše Vaculíka (stálou hvězdu jeho tehdejších filmů), se překvapivě rozhodl odbourat komediální nadhled, provázející jeho předchozí i následné filmy, a vyprávění vtisknout vážnou polohu. Vaculíkův Pavel je vnitřně nedozrálý, a proto snadno ovlivnitelný mladík. Po odchodu z domova zakotvil mezi zlodějíčky, překupníky a příživníky, opojen jejich zdánlivě volným, nijak nespoutaným životem. Potřeboval peníze a dostal je - za jednoduchou protislužbu: poskytuje "bytařům" vhodné tipy, ježto všelicos vidí, neboť pracuje jako myč oken. Teprve milostný cit mu začíná otevírat oči, jenže zbavit se minulosti není snadné.

Přestože Láska z pasáže horuje pro akční vyprávění, překvapí nahromaděná výstavbová klišé, až sentimentální dojemnost (v líčení milostné zápletky) a především "státotvornost" - bdělé oko Bezpečnosti, od počátku sledující pochybné aktivity celé party. Film vypovídá hlavně o kompromisech a úlitbách, ale ve své době dosáhl mimořádného diváckého ohlasu i vcelku příznivého kritického přijetí.

JAN JAROŠ

Foto archiv