Svatojánský večer plný podivných kouzel, podmanivá atmosféra letní přírody a planoucí ohně na horách, slavnost letního slunovratu s lidovými obyčeji a zvyky, starodávnými pověstmi a bájemi - to vše bylo stálou a vděčnou hudební inspirací. - Pověst ze 17. století o čarodějné studni, na jejíž hladině lze spatřit tvář předurčeného životního druha, má svůj původ ve Slovinsku, kde ji v minulém století zaznamenal Jan Valvasor. - Renomovaný literát a libretista Karel Sabina upravil příběh do podoby žánrového veseloherního obrázku či komické epizody ze života české vesnice. Podobně jako v Prodané nevěstě se tu jedná o šťastné vítězství mladé lásky i svéráznou lest, jejíž pomocí je napálen a odstraněn z cesty nevhodný ženich. Tentokráte se jedná o stárnoucího vesnického seladona, vdovce Janka.

Nadějný skladatel Vilém Blodek, o deset let mladší a předčasně zesnulý následovník Bedřicha Smetany, obdržel libreto ke své úspěšné a stále živé opeře V studní několik měsíců po premiéře Prodané nevěsty. Blodkova hudba ukázala v mnohém, že zde rostl talent s bohatou melodickou invencí a citlivým smyslem pro potřeby české národní hudby. Skladatelova symfonie, jeho předehry, sbory, písně i opery se vyznačují co do obsahu, formy a skladebné techniky tvůrčí odpovědností a poctivostí. - Jednoaktová opera V studni byla napsána během jedenácti měsíců a 17. listopadu 1867 se konala její úspěšná premiéra v pražském Prozatímním divadle.