(Pro Týdeník Rozhlas exkluzivně připravuje Milan Fridrich, zpravodaj ČRo v Beneluxu)

Víte co je asi nejotřepanější frází? - "Brusel je hlavním městem Evropské unie." Připomíná mi to tabuli, kterou míjím při každé cestě z Prahy do Belgie: "Plzeň - hlavní město piva." Je pravda, že v Bruselu žije asi 100 000 úředníků z institucí EU a jejich rodinných příslušníků. Nelze také pominout, že jedna celá bruselská čtvrť padla za obět "uměleckému stavitelství" architektů navrhujících budovy pro EU. Brusel však přes všechnu svou evropskou příchuť i zátěž zůstal městem Vlámů a Valonů, kteří proudí v jeho tepnách a určují rytmus jeho srdce. Každý kdo přijde za fotbalem na EURO 2000 by si proto měl vychutnat co nejvíc různorodosti, kterou Brusel během staletí navařil. A není toho málo. Přijdete-li ze kterékoliv strany do belgické metropole, vjedete do jedné z nejzajímavějších dominant Bruselu - do tunelů. Podzemní dálnice, podjezdy a tunely fascinují každého návštěvníka a působí mu také nemalé problémy. Pokud neznáte ve kterém směru se nachází místo vašeho zájmu, máte jen minimální šanci, že ho najdete ve spleti osvětlených a kouřem zalitých tunelů. Brusel je možná přehledné město, ale jen pro znalce. Podrobné cedule s vysvětlivkami a názvy čtvrtí tady najdete zřídka. Ten, kdo přijede na fotbal a za kouskem historie, by si měl pamatovat dva základní body, které mu pomohou v orientaci. Návěstí s nápisem European Communities, které ho zavede do centra EU a po bruselském "Manhattanu" také ke královskému paláci a staré části města. Druhým opěrným bodem je EXPO, které každý spatří na ukazatelích ještě před vjezdem do Bruselu. V areálu, kde se ve třicátých a padesátých letech konala Světová výstava, leží nově zrekonstruovaný stadion krále Bodouina, na němž se hrají bruselské zápasy EURA 2000. Hned vedle stadionu najdete světoznámé ATOMIUM - model molekuly železa s nejrychlejším výtahem v Evropě, který vás zaveze do stometrové výšky nad Brusel. O několik desítek metrů vedle hliníkového Atomia leží takzvaná Minievropa - zmenšenina slavných staveb za starého kontinentu - a Kinepolis. A právě Kinepolis doporučuji k bedlivějšímu zkoumání. Nemusíte si přímo všímat 32 promítacích sálů, v nichž hrají většinou filmy, které stále mnohem levněji můžete vidět v České republice. Za zajímavost stojí dva sály s tajemným názvem IMAX, kde jsou největší projekční plátna v Evropě. Plátno je natažené od podlahy ke stropu a mimo boční dosah vaší zornice. Tak široký a poutavý filmový zážitek si nesmíte v Bruselu nechat ujít. Již jen z toho důvodu, že v IMAXU uvidíte jedinečné dokumentární filmy o výstupech na vrcholky Himalájí, navštívíte ve dne i v noci egyptské pyramidy nebo amazonské pralesy. Jedinečný promítací prostor vás vtáhne do děje tak silně, že máte pocit, že jste těsně za pramicí, která se noří do kalné vody Amazonky. A při pohledu horolezce ze skály do propasti se vám zaručeně zatočí hlava. Ale nejen moderní zážitky nabízí různorodá belgická metropole - Brusel. Každá rodinka, která povinně zavítá na Velké náměstí s novogotickými měšťanskými domy, zaskočí k čůrajícímu chlapečkovi a odolá lákavým obchůdkům s bruselskou krajkou, neměla by si v centru města nechat ujít dvě věci Tou první je dům U labutě přímo na Velkém náměstí. Ve čtyřicátých letech minulého století v něm byl hotel a na několik týdnů se v něm ubytoval jeden vousatý a zchudlý Němec. Nebyl jím nikdo jiný než Karel Marx a v onom domě U labutě napsal útlý text, který poté spolu s dalšími díly ovlivnil dějiny Evropy. Knížečka nesla název Komunistický manifest a měla být původně pouze novinovým článkem, který od depresemi posedlého Marxe doloval už delší dobu britský salónní levičák Bedřich Engels. Po malém výletu do historie, která není Čechům ani Moravákům nikterak cizí, si určitě vychutnáte druhou zajímavost z centra Bruselu. Je jí nejstarší pasáž v Evropě, nacházející se přímo vedle "rybího městečka" - uliček zarovnaných restauracemi s výlohami plnými čerstvých ústřic, krabů, škeblí a ryb všeho druhu. A pokud po dobrém jídle dostanete žízeň, můžete volit ze dvou způsobů osvěžení. Buď neodoláte dobrému, ale předraženému francouzskému vínu v oněch rybích restauracích, nebo projdete pasáží k slavné pivnici La Morte subite (U náhlé smrti), kam chodil velmi rád prokletý básník Charles Baudelaire. Secesní a velmi noblesní pivnice nabízí desítky druhů a značek belgických piv. Návštěvu lokálu však doporučuji v každém případě, protože jaká by to byla cesta do Bruselu bez ochutnávky slavných piv jako jsou Kwak, Kriek, Leffe nebo Grimbergen. Vynechat La Morte subite nebo pivnici Toon je totéž jako přijet do Prahy a během celého pobytu popíjet jen lahvové plzeňské v hotelové restauraci. A ještě lahůdka závěrem. Během EURA 2000 dojde ke slavnosti, která s fotbalem nesouvisí, ale je neméně významná. Několik kilometrů za Bruselem ve směru na valonské Charleroi leží městečko, které znají děti ve školách dříve než jsou schopni najít Belgii na mapě. Jedná se o Waterloo, kde v roce 1815 došlo k rozhodující bitvě anglické, pruské a rakouské armády proti Napoleonu Bonapartovi. Výsledek je dobře známý, stejně jako slogan: "Bylo to pro naše hráče Waterloo". Letos v polovině června bude Belgie slavit 185 let od bitvy a to se vší parádou. Návštěva monumentu se lvem a také Napoleonova muzea, kde se nachází původní nábytek včetně polní postele z noci před bitvou - to všechno může váš pobyt v Bruselu příjemně obohatit. A můžeme si jen přát, že čeští hráči na EURU 2000 žádné Waterloo nezažijí.