Z hlediska tzv. vláhové potřeby rostlin bývá někdy svět dělen na dvě oblasti. V regionech s "nadbytkem" je dostatečné množství vody, které umožňuje existenci velké rozmanitosti rostlinstva vzhledem k poloze v příslušném geografickém pásu. Na tomto území lze také provozovat zemědělství bez závlah. V oblastech s "deficitem" je tomu naopak. Značným nedostatkem vody trpí především velká část tropické Afriky, Blízkého a Středního východu, částečně Austrálie, rozsáhlé oblasti na západě USA, na severozápadě Mexika, na pacifickém pobřeží Chile a Peru.

Rozdíly

Mezi státy světa jsou značné rozdíly z hlediska množství vody. Tak například každý obyvatel Islandu má k dispozici přes 674 000 m³ vody, vynikající podmínky mají i Kanada, Norsko, Švédsko a Finsko. Naproti tomu Kuvajťané, kterých je šestkrát více než Islanďanů, nemají k dispozici žádnou sladkou vodu! V České republice připadá na jednoho obyvatele asi 1500 m³ vody. Přibližně stejně je na tom Polsko, o něco hůře Německo (1300 m³) či Maďarsko (600 m³). Chronickým nedostatkem vody trpí dnes asi 2 miliardy lidí žijící v 80 státech světa. Je poněkud paradoxní, že právě v řadě těchto zemí jsou nejvyšší přírůstky obyvatelstva i stavů dobytka.

Spotřeba vody

Spotřeba vody ve světě stoupla od roku 1950 asi 3,5krát, na území bývalého Československa se mezi roky 1965 a 1990 zvýšila dokonce čtyřikrát! Úroveň spotřeby je přitom v různých státech značně odlišná. Zatímco USA vykazují na 1 obyvatele spotřebu kolem 2160 m³, v Maroku, Hondurasu nebo na Srí Lance asi 500 m³, činí spotřeba vody v Guinei-Bissau či v Bhútánu pouhých 20 m³ na obyvatele za rok. Ještě nedávno se spotřeba vody dávala do souvislosti s hospodářskou vyspělostí zemí. V posledních letech však právě nejvyspělejší státy, např. Švýcarsko, Japonsko či Rakousko, výrazně omezily spotřebu vody. Souvisí to s vyspělými technologiemi v průmyslu, které dovolují vodu recyklovat.

Je překvapující, že pouze 5 % z celkové spotřeby vody ve světě se využívá k pití. Více než 75 % spotřeby pohlcují totiž závlahy a kolem 20 % se využívá v průmyslu. V rozvojových zemích se přitom kolem 85 % spotřebované vody užívá na činnosti související se získáváním a výrobou potravin. Naopak ve vyspělých zemích, jako jsou USA, spotřebuje kolem 50 % vody průmysl a energetika.

Závěr

Vlivem nadměrné spotřeby zasáhl člověk negativně do koloběhu vody v mnoha regionech světa. Například vlivem obrovských odběrů vody na závlahy bavlníkových polí v Uzbekistánu se výrazně zmenšil přítok vody do Aralského jezera, což zapřičínilo nejen zmenšení jeho plochy na dnešních asi 60 % původní rozlohy, ale vyvolalo to řetězec dalších negativních zásahů do přírodního ekosystému.

Doc. RNDr. BOHUMÍR JANSKÝ, CSc.

(Autor přednáší hydrologii, oceánografii a regionální geografii Latinské Ameriky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současné době zastává funkci proděkana fakulty.)