Nadpis není pranostikou, ale z pranostik vychází. Tu medardovskou známe všichni a také už víme, co by nás letos mělo v příštích čtyřiceti dnech čekat. Ale málokdo zná mnohem hrozivějšího červnového nositele dešťů, a sice Ladislava (27. červen), který zaprší-li, určuje počasí na dalších sedm týdnů, a to je až do poloviny srpna. A ještě to mohou dorazit Petr s Pavlem (29. června), ke kterým se vážou především bouřkové události, jako třeba roku 1432, kdy u vigilií sv. Petra a Pavla krov škřidličný na kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském od blesku zapálen a ve třech hodinách i se zvony shořel.

Červen je velice bouřkovým měsícem, co do četnosti hřímání je hned na druhém místě za červencem. Především je ale měsícem dešťovým a možná bude pro někoho zajímavé, proč je po deštivém Medardu právě rovných 40 dní mokro. Toto záhadné číslo se objevuje i u jiných měsíců a pranostik, které věstí určité počasí. Původ je pravděpodobně biblický, protože známá potopa, ve které se tak vyznamenal Noe, trvala právě 40 dní. A jelikož bible byla pro naše předky vskutku posvátným čtením, stala se čtyřicítka synonymem pro delší, více ošklivá než pěkná, období. Dnešní doba je už pokročilejší, a tak jsou děje nazývány vědečtějšími názvy, někdy i trochu nesprávnými. A tak je to i s červnovým obdobím dešťů, které bývá nazýváno letním monzunem.

Tady asi bude na místě malá školička meteorologie. Monzun je ustálené převládající proudění vzduchu mezi oceánem a pevninou v určitém ročním období. Při letním monzunu vane z moře na pevninu a přináší vlhký oceánský vzduch. Pravý monzun vzniká v tropických oblastech na rozhraní moře a pevniny a svůj směr mění dvakrát do roka zhruba o 180 stupňů. A proč se u nás nesprávně říká letní monzun. Jde sice o příliv chladnějšího a vlhkého vzduchu z oceánu nad prohřátou pevninu, ale tento příliv nemá trvalý charakter po celé letní období, bývá vystřídán obdobími s prouděním z jiných směrů a hlavně zcela chybí obrácená složka trvalého proudění vzduchu z pevniny nad oceán v zimním období.

Ale nechme dešťů a dejme si něco červnového příjemnějšího. Přináší nám to letní slunovrat, který letos nastane 21. června ve 3 hodiny a 48 minut našeho letního času. Ve zvěrokruhu se ujme vlády Rak - a co bude provádět, to už je otázka horoskopů. Tím příjemným jsou nejdelší dny v roce, a to také znamená nejkratší noci. Nejznámější je noc svatojánská, která prý má kouzelnou moc. Ale musí se kouzlit hodně rychle, protože od západu k východu Slunce trvá jen něco kolem 7 a půl hodiny, úplná tma trvá jen asi 6 a půl hodiny. To už snad ani nestojí za to jít spát, i když dlouhé dny mohou být i dost únavné. Musíme si své odpracovat, ale pak se ještě stihneme opálit a večer báječně pobavit.

Tak to je ta ideálnější varianta a my jen doufejme, že nám letošní junius, jak tento měsíc nazvali staří Římané, ale pro nás červen, protože v přírodě spolu se zelenou převládá i červená (růže, třešně, jahody), nepřinese jen život v pláštěnkách a pod deštníky.

MAGDALENA LÍPOVÁ